2000 - Francis Drake
Tisk článku

Francis Drake - Pirát jejího veličenstva královny Alžběty I.

16.7. - 5.8.2000


Něco málo historie...

Sir Francis Drake se podle všeho za piráta nepovažoval. Všechno, co dělal, dělal ve jménu Anglie, královny a její vůle. A jestliže se občas stalo, že část kořisti ke královně nedorazila, panovnice nad tím blahosklonně zamhouřila oko. Její věrný poddaný musí přece za takové riziko a strádání dostat také slušnou odměnu. A tak tedy Drake bral a zabíral cizí majetek s čistým svědomím, v upřímném přesvědčení, že koná spravedlivou věc.

Plavil se na mořích od dětství. Otec ho dal za plavčíka na obchodní loď přepravující zboží po přístavech kanálu La Manche a Drake za pár let poznal z námořnického života všechno - a dokonce víc, než se slušelo znát. Majitel lodi, na které Francis sloužil, mu tuto loď odkázal. Tak mu osud uštědřil první bohatý dar. Všechno ostatní si už pak Drake bral sám.

Brigu, kterou od tohoto úplně cizího člověka dostal, vyměnil Drake za válečnou loď Judith.

Panovnické rody vždy rády shrabovaly bohatství cizíma rukama: na jednu z cest vyčlenila Alžběta pro Draka královskou loď Jesus of Lubeck jako velitelskou loď jeho flotily. Obchod byl od samého počátku úspěšný: v Africe nakoupil Drake od místních obchodníků za babku vybrané zboží a pustil se s ním do Mexika, aby jej výhodně rozprodal. Jenže v Cartageně, na severním břehu Jižní Ameriky, se střetl se španělskými válečnými loděmi. Převaha byla na straně galeon s kříži na plachtách a tak Drake docela rozumně vzal do zaječích, jenomže při tom nechal na holičkách osobní vlastnictví Jejího Veličenstva. Snad právě tady se zrodila Drakeova nenávist ke Španělům.

V roce 1572 byl Drake postaven do čela výpravy, která odjížděla do Ameriky kořistit zlato. Drake vystrojil dvě lodi. Přeplul Atlantský oceán a s nevelkým oddílem námořníků přichystal léčku v pralese na Panamské šíji. Tudy vedla cesta, kterou se peruánské zlato a panamské stříbro dostávalo do přístavu Nombre de Dios na atlantském pobřeží Jižní Ameriky.

Dlouhou řadu dní se skrývali v houštinách a číhali na karavanu se zlatem. Když jednou Drake vylezl na vysoký strom, aby se rozhlédl po okolí, uviděl z něho dva oceány. Atlantský nedávno proplul, ale po Tichém se ještě naplavila ani jediná anglická loď. Říkalo se, že toho dne se prý Drake zapřísáhl, že zanechá svou stopu v těchto neznámých vodách.

Nutno ovšem připomenout, že Drake nebyl obyčejný pirát. Byl také badatel a zvídavý mořeplavec. Lákaly ho neznámé země a moře, která ještě nikdy nepřeplul.

Smrt zastihla Francise Draka na širém moři.

 

Řád pirátů

Složení slibu:
Člověk se stával pirátem až po slavnostní složené přísaze. Byla to svého druhu slavnost, při které zájemci s rukou v bibli a před svědky přísahali, že budou dodržovat všechny předpisy, které členství v bandě vyžadovalo.
Podřídit se bezpodmínečně rozkazům a řádu. Rozkaz kapitána má sílu zákona.

Kapitán - byl ten, kdo rozhodoval o odměnách po úspěšné akci, mohl jmenovat řádného člena do nějaké důležité funkce, měl právo vyvolat soudní proces, soudit a odsuzovat

Rozdělení zisku:
Každý pirát měl právo na svůj podíl za zisku. Kapitán a jeho zástupce někdy dostávali dva díly. Pirát, který se zúčastnil útoku-jeden díl

Nikdy neokrádat piráta:
Krádež mezi piráty byla vždy odsuzována nejpřísnějším způsobem. Za prvé to bylo řádem zakázáno, za druhé se to považovalo za nepřístojné. Proto pirát, usvědčený z něčeho takového, byl vysazen na pustý ostrov. Pro přežití mu zde byl zanechán sud pitné vody, pistole a munice.

Statečně bojovat:
Ten, kdo se chtěl dát k pirátům, musel prokázat svou schopnost bojovat. Podle reglementu byl strach pirátům doslova zakázán. Kdyby se zjistilo, že se pirát během boje schovával - přicházel o svůj podíl ze zisku, ale býval také trestán (nejčastěji bičováním)

Pirátské bolestné:
Jestliže během akce utrpěl pirát těžké zranění, nabývali platnost jiné regule, které zajišťovali buď léčbu, nebo další uspořádání života postižené osoby. Další výňatek pravděpodobně pochází z roku 1666. Předpokládá se, že na jeho vzniku se podílel Alexandr - Oliver Oexmelin - jistý chirurg (známý spíše jako pirát). Říkalo mu Starý mořksý vlk. Vynikal svými znalostmi proudů, větrů a moře vůbec.
1) ztráta jednoho oka v boji = pirát dostane 100 zlatých peset (stará španělská měna)
2) ztráta obou očí = 600 zlatých peset
3) ztráta jednoho ucha nebo prstu = 100 zlatých peset
4) ztráta jedné ruky nebo nohy = 200 zlatých peset
5) ztráta obou rukou nebo nohou = 600 zlatých peset


Družinové pokřiky

vedoucí
..-./.-./.-/-./-.-./../...//-../.-./.-/-.-/.//
-/---//-.../-.--/.-..//-..././.---/-.-//!

MY - pod žlutou vlajkou poplujem
Každou bitvu vyhrajem!

Modrá vlajka - za Drakea!

Go, go, go - piráti pod černou vlajkou jdou

Ta zlá Černá Mihu
Dobývá se k jihu
Oranžovou vlajkou mává
Nepřátele přepadává

Až oceán přeplujem
A zlato si nahrabem
Bude nám SUPER!

Bílá vlajka ve větru vlaje
Na palubu slunce hřeje
A štěstí pirátům přeje.

 

Neděle 16.7. - Piráti se naloďují

Před zahájením plavby byl proveden nábor a výběr pirátských posádek.

Pirát Jejího Veličenstva Alžběty I. Francis Drake bude velet 6 lodím. Kajuty jsou obsazeny 58 členy posádek, kteří se dostavili do přístavu chvíli před polednem.

Po vybalení potřebné výbavy ochutnali první pokrm lodních kuchařů. Při prvním nástupu se posádky seznámily s celým vedením, se svými právy a povinnostmi. Poté zahájil činnost lodní lékař Steffi (Robin), aby provedl odšivení a kontrolu zdravotního stavu, neboť ochablí třasořitkové by se mohli těžko zúčastnit tak náročné plavby!! A že bylo myšleno i na ochranu práv velitelstva, vyvěsil lékař ceduli s textem "Děti bijeme pouze v sebeobraně".

Po setmění se všichni odebrali k ohni. Mezi "živými stožáry" s loučemi stanul sám Francis Drake s lodním lékařem, aby promluvili k budoucím členům své výpravy.

Piráti si vyslechli, kdo že to vlastně jejich kapitán je a co obnáší plaviti se s ním po oceánech. Všichni zájemci o vyplutí na některé doprovodné lodi kapitánské Golden Hind po jednom předstupovali před Drakea a přísaháním na jeho kord splnili pirátský slib.


Pondělí 17.7. - Vyplouváme

Každý pirát musel mít velkou sílu v prstech, kterou potřeboval při svinování a rozvinování plachet, šplhání po lanech a při spoustě jiných pracích. Pár pirátům, kteří takovou sílu neměli, se stalo to, že při šplhání v plachtách se neudrželi lana a z veliké výšky se zřítili na palubu lodi - a to pro ně znamenalo jistou smrt. Nikdo z pirátů ovšem nechtěl plavbu ukončit jinak než dělením pokladu po úspěšném přistání lodi na konci celé plavby.

Proto si náš kapitán začal piráty a jejich schopnosti pozvolna testovat. Každý člen jednotlivě (a postupně) stiskl kolíček, kam byla vložena listina. Lodní lékař měřil čas na vteřinky. Pirátské prsty postupně zachvacovaly křeče. Jen Veronika P. a Majda Sv. vydržely přes 2 minuty. Přes minutu vydrželi Lucka Val., Nikola R. a Pepča M. Ostatní vydrželi jen několik vteřin (3-59).

Odpoledne se piráti vydali do okolí, aby si připravili svá budoucí stanoviště. A že v jednotě je síla, spojili se vždy 2 skupiny. Stanoviště si upravovali podle svých představ: ohniště, aby se měli kde ohřát a připravit si krmi a také posezení, aby dali odpočinout unavenému tělu.

Jelikož na pevnině zastihl mužstva déšť, musela být tato záslužná činnost ukončena. Piráti se po spršce věnovali už jen volné zábavě.

 

Úterý 18.7. - Odvaha a přesnost

Začal další vlhký den (podle nás už poslední). Zásobovací loď "Karel" nás nenechala na holičkách a dopravila z okolních hvozdů tyčovinu na stožáry. Piráti si je pro své lodě pěkně kudlami oloupali, připravili háčky, natáhli lanko a upevnili pirátskou vlajku své barvy.

Další činnost byla volná - takže část pirátů hrála hry, jiná část vázala uzlíky. To probíhalo do doby, kdy lodní kuchtíci byli připraveni vydat mňamdu se špenátem (abychom měli řádné svaly!). Piráti často využívali při svých přepadech na souši moment překvapení, když potichu a rychle zneškodnili stráže a pak mohli nepozorovaně pokračovat dále ke svému cíli. Pokud někdo uměl přesně házet nožem, zvyšovala se šance úspěšného přepadu. Ale ne všichni piráti měli tak přesnou ruku. My jsme se raději hodu nožem vyvarovali.

Drake nejdříve vyzval zástupce lodí k losování. Velmi hlasitě zajásali Heffiovci, že si vylosovali jedničku. To ovšem netušili, že je to pořadí zápolení s bičem a jako první budou v nevýhodě. Bičování přihlíželi všichni a tiše doufali, že právě oni shodí nejvíce špalíků. Největší úspěch měl Péťa Smrž. Popadalo všechno. Protivníci si v skrytu duše určitě vzájemně přáli neúspěch.

Další testování - tentokrát v odvaze - spočívalo v lezení po provazovém žebříku, protože provazových žebříků používali piráti při každém lezení na stěžeň. K tomu potřebovali velkou odvahu, skoro stejnou jako v boji, protože často šplhali až do špiček stěžňů vysokých. To však za silného větru nebo během bouře nebylo nic snadného. Na našem žebříku bylo vyznačeno, do jaké výšky musí vylézt mladší a starší piráti. Úkol zvládli všichni. Někteří si dokonce vysloužili i obdiv vedení.

Kapitán Orange lodi Mihu (ta zlá černá) a pirátka Šárka z Modré lodě si pro změnu vysloužili od Francise Drakea černou známku. Měli nejapné poznámky k osobě našeho nejhlavnějšího a Mihu ovlivňoval počasí…! Při večerním nástupu před nastoupenou jednotkou drhli společnými silami palubu Drakeovi lodi - pro výstrahu všem, kteří by se chtěli kapitánovi protivit.


Středa 19.7. - Podmořské útesy

Kormidelník byl velice důležitým členem posádky. Také se jím mohl stát jen velice zkušený pirát. Vedl loď nejen v boji proti Španělům, nebo v bouři - kdy se proti lodi valily vlny vyšší než loď měla stěžně, ale i při plavbě podél pobřeží. Ta byla také velice nebezpečná, protože loď mohla snadno najet na podmořský útes a ztroskotat. Kormidelník tedy měl často ve svých rukou úspěšnou přepravu pokladu. Ve vyhledávání podmořských útesů mu pomáhal pirát, který měl službu ve strážním koši a z výšky využíval lepší rozhled. Pokud ale projížděli podél některého pobřeží poněkolikáté, zkušený kormidelník díky své dobré paměti věděl, kde se útesy nachází a dokázal se jim úspěšně vyhnout, aniž by ho pirát v koši upozornil. Naše posádky se museli plavit rychle a bezpečně. Byly obdarovány archem listiny s tabulkou pro 150 čísel. Pořadí přeházených čísel si mohli zástupci jednotlivých lodí přečíst na začátku území (hřiště), fofrem se dostat k svému mužstvu, aby mohl vyběhnout další a nahlásit číslo a jeho umístění v tabulce.

Rázem byl všude klid - nikdo nepokřikoval, nikdo nepovzbuzoval. Nikdo totiž nechtěl rušit své "spolupiráty", když se jim právě protáčely mozkové závity. Bylo slyšet jen "šumlování", jak si běžící piráti stále dokola opakovali čísla. Jako první doplnili tabulku modří - ale s 1 chybou. Další byli žlutí a černí. V přesnosti bylo pořadí: bílá loď, modrá a orange.

Po zhodnocení I. etapy naší plavby zjistil sir Drake a lodní lékař, že nejzdatnější je zatím posádka lodě modré! Za nimi hned plují lodě bílá a žlutá.

Aby posádky nepáchly a osvěžily se před dalšími akcemi, naplánoval Drake na odpoledne očistu v Golemu. Proto se všichni vydali do vnitrozemí, aby k pobřeží donesli dřevo určené nejen k tomuto účelu, ale i pro zítřejší slavnostní oheň. Piráti nacházeli i zajímavé houbovité útvary, takže je posbírali a donesli lodním kuchařům. Ti "zajásali" a zpracovali.

Odpoledne piráti projevovali dobrou náladu zpěvem. Náladu zvedla ještě teplá lázeň - i když zpočátku porucha lodního šroubu naznačovala, že se očista odloží. Nestalo se tak a všichni byli spokojeni.


Čtvrtek 20.7. - Vyznačení nebezpečného území

Obloha dnes naznačovala, že moře zůstane klidné a celá flotila popluje dál bez problémů. Na pevnině káceli domorodci lesáci porost, proto naši nemohli vstoupit na toto území a mohli se tedy věnovat volné zábavě. Na palubách se odehrávaly míčové a pašerácké hry i jiné činnosti. Když se pobřeží vylidnilo, začali naši nejzdatnější piráti připravovat hranici na večerní slavnost. Ostatní pěli námořní (a zejména jiné) písně.

Při obhlídce pevniny narazili průzkumníci na nebezpečné části tohoto území. Proto Francis Drake svolal posádky všech lodí a vyzval je k označení těchto míst vystavěním co nejvyšších majáků. Mužstva se snažila co nejrychleji sehnat v porostu dobrý stavební kamenný materiálů. Stavět začal každý jinou taktikou. Kapitáni a kormidelníci přemýšleli a radili, až se z nich kouřilo. Rádi by přiložili ruku k dílu - ale nesměli. Po uplynutí lhůty se na této části země tyčilo 6 nádherných majáků. Piráti kolem našlapovali po špičkách a téměř nedýchali. Celí nedočkaví škemrali, aby už sir Drake měřil výšku staveb, dokud drží při sobě a neřítí se. Nestalo se tak, jelikož stavby byly velice kvalitní. Nejvyšší stavbu postavila posádka žluté lodě, pak modré a bílé.

Po těžce vykonané práci souhlasil admirál s volnou zábavou mezi jednotlivými posádkami. Některá družstva vymýšlela soutěže a chytáčky pro večerní společné posezení.

Táborák
Oheň vzplál a piráti začali velmi dobře bavit nejen sebe, ale i své velitelstvo.

Sám pirátský admirál Francis Drake se několika akcí musel dobrovolně zúčastnit. A nejen on. I jiní vybraní jedinci - jako např. návštěva Karel a sponzorka Ivanka. Mužstva řvala smíchy, když náš nejvyšší s Ivankou špulili rtíky těsně pod nos - a ne a ne si tak bez pomoci rukou předat špejličku. Intenzita smíchu sílila, když dvojice sedící pod plachtou měli ze sebe sundat společné věci. Lucka V. pochopila a sundala jen tu plachtu. Další dvojice poctivě svlékaly oděv i obuv, takže kromě ohně svítila i jejich obnažená těla.

Ve vyprávění vtipů zazářil Pepča s bagrem letícím kolem sedící krávy na stromě, která právě čte noviny. Bagr se ptá, kolik je hodin - kráva koukne na teploměr a řekne: 25. září!


Pátek 21.7. - Neobjeveni

Poblíž Panamské šíje vedla cesta z vnitrozemí do přístavu Nombre de Dios, po které dopravovali Španělé ukořistěné zlato a stříbro na své lodě. Francis Drake nařídil svým posádkám, aby se podél této cesty ukryly, španělskou kolonu přepadli a zlato ukořistily ještě na souši. Španělé se před piráty začali schovávat v houštinách po celém území pobřeží Javornice - jen aby svůj náklad uhlídali bez ztráty.

Piráti číhali na své objeti nebo je hledali v úkrytech. Jak některého Španěla zahlédli, měl jisté, že své zlato na španělskou loď nedopraví. Nejvyšší množství zlata ukořistila posádka modré lodě, pak zelená se žlutou a orange.

Po poledním odpočinku si posádky zvolily jakou činností se budou zabývat. Zatím, co se piráti bavili, utrhla se kotva a Drakeova GOLDEN HIND byla zanesena jižním směrem. Drake vysílal zprávu, aby se ostatní posádky dobře zorientovaly. Zpráva byla přerušovaná, takže piráti museli její znění sestavovat z částí. Posádky se rozeběhly a snažily se zprávu zachytit. Všichni běhali jek zběsilí a zřejmě i bloudili, což bylo patrno z toho, že na sebe stále pokřikovali a svolávali se. Všechny signály zachytila nejdříve černá, pak orange a bílá. Nejdelší čas potřebovala loď modrá, ale neměla žádnou chybu jako žlutá a zelená. Všechny lodě se zas připojily k Drakeově Golden Hind a flotila mohla pokračovat na svých cestách.

Štědrý večer
Jelikož jsme přepluli časové pásmo, nastal právě dnes dvacátý čtvrtý prosinec. Jehličnatý strom zajistil jeden schopný pirát a tím ten kolotoč začal: ozdoby, řetězy z čehokoli, co lodní kufry vydaly ze svého obsahu. Prostřená vánoční bedýnka také vypadala velice vábně - miska s plovoucími svíčkami, mísa s ovocem, zářící svícen, zvoneček "Přistoupili" a pod stromečkem naděleno obrovské množství dárečků.

Drake chodil kolem a kroutil hlavou - asi si zase myslel "To sem z toho bláchen!" Když viděl ten šum, začal shánět dárky i balicí papír. Pomalu se stmívalo, vánoční idylka se naplňovala. Tmou se nesly tóny vánočních koled a poté cinkání zvonku. Ježíšek už nic nepřidal, tak jsme mohli dárky podle jmenovek přidělovat. To byla bohatá nadílka. Velmi bohatá. Tak plodné svátky již dlouho nikdo nezažil. Ježíšek myslel i na návštěvy a nechal tu balíček i pro ně. Začalo rozbalování. Jé - to bylo překvápko. A té radosti.


Sobota 22.7. - Poškozené lodě, obsazení nepřátelské lodi

Při plavbě oceánem zastihla Francise Drakea a jeho lodě ukrutná bouře. Dlouhé dny si zuřící vichřice a mohutné vlny pohrávaly s loděmi jako se skořápkami a mnohokrát si piráti mysleli, že nadešla jejich poslední hodina. Asi po šesti dnech se vítr začal ztišovat a vlny byly čím dál tím menší, až nakonec začalo mezi mraky prosvítat slunce. Lodě ale byly tak poškozené a neschopné další plavby, že museli přistát u nejbližšího ostrova a lodě co nejdříve opravit. Piráti začali shánět dřevo. Měli na to 45 minut. Během tohoto času bylo území zbaveno povalujícího se dřeva. Nejvyšší hromadu bílých ohodnotil Drake vyšším počtem bodů než u ostatních, kteří nasbírali dřevo a vyskládali do stejné výše.

Flotila se po opravě lodí odrazila od břehů a pokračovala v plavbě za kořistí. Brzy se na ně usmálo štěstí. Flotila se přiblížila ke španělské lodi, zahákovala ji a přitáhla. Abychom se na palubu nepřátelské lodi dostali, položili jsme mezi oběma loděmi žebříky, po kterých jsme přebíhali. Akce musela být velice rychlá, abychom jejich loď co nejdříve obsadili. V nejkratším čase se na 2. loď dostali bílí. Přešli všichni piráti, jen Petr V. padl přes palubu - ale byl ihned vytažen.

Na ostrově Bequia
Naše flotila po přemožení španělské lodi dorazila k břehům ostrova Bequia. Přivítali nás jediní obyvatelé ostrova - ztroskotanci (bývalý kapitán a jeho lodivod) Don Chorche Haksna se Fujtajblo a Božetěch Hapalajnen.

Obeznámili nás se svým příběhem od ztroskotání jejich lodi až po zabydlení se na ostrově. Tento ostrov prý oplývá velkým bohatstvím. Don Chorche Haksna de Fujtajblo a Božetěch Hapalajnen se o něj s námi rádi podělí, musíme se však - stejně jako oni - o to přičinit. Piráti se pohodlně usadili na pobřeží a jednotlivé posádky obdrželi mapu ostrova a tajenku. Dostávali úkoly, jejichž rychlé plnění bylo obohaceno 1-3 písmeny do tajenky. Záleželo na taktice, jak si kdo zvolí do této tajenky písmena. Jako první tajenku vyplnila a domyslela modrá pirátská posádka. Získala tak plánek pokladu a vyběhla do vnitrozemí hledat strom mlaskovník s pokladem. Brzy byl poklad objeven a rozdělen. Další šťastnou posádkou byli bílí a černí. Don Chorche a Božetěch drželi slovo a o poklady ostrova se rozdělili. Námořníci už měli velký hlad, tak rozdělali ohniště a opekli si odlovené špekáčky. Velmi se u toho bavili, jelikož pirát Šárka vyprávěla vtipy a rodinné zážitky. S vtipy se přidali i ostatní piráti a kapitánům červenaly uši.


Neděle 23.7. - Tvrdý život

Azurová obloha a budíček v 8.00 bez rozcvičení na palubě slibovaly, že dnes bude velmi pěkný den…

Francis Drake souhlasil s přátelským turnajem v šermu. Vždyť on sám byl vyhlášeným šermířem. Jeho obratnost, pevná ruka, rychlost i přesnost z něho dělají opravdového mistra šermu. Vždyť mu také jeho kord již nesčetněkrát v soubojích zachránil život. Piráti k němu vzhlíží s úctou a úžasem a mnoho z nich chce ovládat kord jako on.

Piráti se střídali u stojanu s očky a snažili se co nejvíce oček napíchnout na kord. Někteří piráti na to šli fikaně - nenechali se rozptýlit, soustředili se a nabodli na kord hned několik oček najednou. Protější soupeř měl tedy smůlu a jeho posádka jen valila bulvy a skřípala zuby! Po soubojích se někteří členové posádek zaměřili na pirátské tábornické dovednosti a pak zase zpátky k práci.

Život na moři není totiž vůbec snadný. Sílu a houževnatost potřebujeme každý den. Paže pirátů prověřuje hlavně vytahování kotvy, napínání plachet, šplhání v lanoví, ale i nakládání zásob a získané kořisti. I přetahování lanem patří k těm tvrdším činnostem. Posádky lodí tahaly jak o život a měřily síly. Dobře Sir Drake i lodní lékař Steffi viděli, komu svaly ochabují a projevuje se únava z nevyspání. Takový Kolík, jehož svaly byly vždy převahou nad ostatními, už nepatří mezi nejsilnější piráty naší flotily. Ani Smrťákovi se nedařilo, jelikož patří k pivní pěchotě. Svaly jako Pepek námořník má posádka bílé lodě.

Pak kormidelníci rozhicovali kotel a mužstvo si čvachtalo v horké lázni. Až do úplného "vyčerpání čerpadla".


Pondělí 24.7. - Doprava sudů

I dnešní ráno vypadalo slibně. Dlouho nám však růžové vyhlídky nevydržely. Obloha byla zatažená, piráti se na plavbu lodí nevydali a zakotvili u další neznámé ostrovní země. Sešli se u palubní kuchyně a za zvuku tónů kytar se bavili zpěvem. Po zábavě přišla na řadu zase práce - ale až po vydatné krmi od našich kuchtíků.

Piráti se vydali do vnitrozemí. Kořist, potraviny, střelný prach a vše, co na další plavbu budou potřebovat, chtěli dopravit z ostrova na loď. Jelikož sudy tenisákové byly strašně těžké a piráti je neunesli, museli je tady koulet po zemi. A ještě k tomu cvrnkáním. Posádky se snažily, jak mohly. Kolem každého mužstva pobíhali kormidelníci z jiné lodě. Přestože se piráti snažili jak mohli, některým se soudek "sám" rozběhl ze svahu a nastal problém. Např. u bílých - odjela kapitánka Petra zanechavší zde svoji posádku v předních řadách celé flotily a připlul z dalekých Chorvatů nový kapitán Keďul - rázem poklesla morálka celé posádky a soudek přivalila jako poslední. Keďul bude mít asi špatné spaní - jak to asi Petrušce vysvětlí…?

Střelba z muškety, kterou plánoval Drake na podvečer byla zase odložena. Déšť piráty zahnal do podpalubí, kde pexesovali.

Večer dostali piráti od kapitánů volno, které trávili částečně v kajutách. V noci se nad oceánem strhla velká bouře. Celou flotilu osvítily blesky a hromy dlouho zněly. Francis Drake zrušil noční pirátské hlídky.


Úterý 25.7. - V pralese

Sir Francis Drake pověřil kapitány lodí, aby zjistili ztráty po noční bouři a zároveň překontrolovali kajuty všech pirátů, aby nám z vlhka neochořeli nějakou zákeřnou chorobou.

Dnes konečně bylo moře klidné a naskytla se tedy příležitost střílet z "muškety". Posádky se střídali u kapitána Smrťáka a kormidelníka Šikulky. Dostaly šanci vyzkoušet si přesnost - střelbou na terč. Mnoho pirátů drželo tuto zbraň poprvé ve svých nenechavých rukách a projevila se nezkušenost a neobratnost. Nulový zásah části posádek nečinil některým kapitánům radost. Hned na to opustili kapitáni i kormidelníci své lodě.

V odpoledních hodinách zaznamenali piráti na vodě pohyb nějakého předmětu. Ano, byla to láhev se zprávou od Francise Drakea - a šifrovanou! Šifra byla v jazyce Morse, kterou ovládají piráti rozdílně. Po vyluštění zprávy o uschování kapitánů a kormidelníků posádky zakotvily u pevniny, kterou zahlédly. Vydaly se do vnitrozemí. Posádky nemohly postupovat příliš rychle, aby v džungli neztratily své mladší členy. Chovaly se celkem tiše, kapitáni je ze svých úkrytů dokonce pozorovali a čekali, zda opravdu jejich posádky dobře prozkoumávají terén a najdou je. Občas se tak nestalo! Piráti budou muset být ještě poučeni, jak procházet džunglí. Pirátka Šárka málem šlápla Keďulovi na ruku - a…šla dál! Pak jeden pirátský zárodek pravil "Počkejte, mně se chce čůrat" a to už Keďulovi začal vstávat na hlavě zbytek vlasů. Naštěstí nebyla potřeba vykonána na něj. Kormidelník Šikulka se pomazala zeminou a lehce se zasypávala. Našla jí jen posádka Orange. Když lodní zvon ohlásil konec pátrání, Šikulka se vynořila ze země ve chvíli, kdy se po pevnině procházel nějaký starší domorodec. Zařval leknutím a pravil "Ženská! Kde se tady berete, mam z vás málem infarkt!"

Další činnost na utahání bylo zápolení mezi loděmi. Mužstva utvořila zástup, silnými pažemi se uchopila. A hrdě do boje! Velitelská loď vplula mezi ostatní. Někteří piráti dělali při pádu salta, jiní to odnesli vosím žihadlem, jejichž hnízda se tu hojně vyskytovala. Nejzajímavějším se utkání lodí stalo pro Drakea, který pouze přihlížel. Piráti z boje odcházeli úplně vyřízeni - trika vytahaná do cípů, popraskané švy atd.

Noční přepad
Piráti se v noci potichu přiblížili k táboru Španělů, kteří nocovali na cestě za pokladem, který dopravovali z vnitrozemí do španělského města. Poklad byl objemný a tak množství španělských vojáků bylo značné. Noc byla skoro bez hvězd a vojáky prozrazoval pouze slabý odlesk těchto hvězd od jejich přileb. Piráti ve dvojicích číhali na zablýsknutí tohoto odlesku, aby se pak vydali tím správným směrem - a získali tak život Španěla. Louže - nelouže, voda stříkala na všechny strany, ale pirátům nic nezabránilo přepadávat. Noční přepad skončil - k radosti Steffiho a Drakea bez ztrát a pohmožděnin.


Středa 26.7. - A je tu rovník

a dnešní den se všichni piráti móc těšili. Sir Drake vyhlásil pirátské volno za účelem užít si mezi domorodci. Piráti se vybavili mincemi a pršipláštěm a vyrazili do civilizace. Bylo to divné - kolem projížděly jakési různobarevné bedny na kolech a hustota obyvatel na km2 je určitě značená. V cílovém místě jsme směňovali mince za zboží. Domorodci na toto místo přicházeli klidně a rozvážně, kdežto my jsme vše brali "útokem". Piráti hodovali, co hrdlo ráčilo. Po opuštění domorodé vesnice zůstala tato téměř bez zásob. Žaludky všech byly naplněny a piráty čekal návrat na loď. Lodní kuchaři svůj pracně zhotovený pokrm nabízeli, ale ne všichni piráti navštívili lodní kuchyň. Svalili se v kajutách na kavalec a odpočívali.

Čas pokročil. Docílili jsme právě poloviny cesty naší plavby a dosáhli jsme rovníku.

Piráti (i s velitelskou lodí) se sešli na slavnosti. Jelikož přeplováme rovník, Sir Francis Drake věnoval všem na Golden Hind náušnici, kterou už teď smějí piráti nosit. Přivítání mezi "Javorničáky" probíhalo stejně jako každý jiný rok. Přesto se všichni, kterých se to netýkalo, bavili dobře. Během křestu nastupovalo střídavě reportérské studio a dokumentovalo historické okamžiky. Křestu si nejvíce užilo trio kormidelníků - Lenka, Štěpka a Blanka. Štětka s pěnou snad nevynechala žádnou část jejich těl. Lodní kapela pak ještě zahrála a piráti si společně zazpívali. Slavnost skončila právě včas. Přihnal se déšť a zahnal všechny do palubní jídelny.

Golem pak udělal radost nejen pirátům, ale zejména členům velitelské lodi.


Čtvrtek 27.7. - Stíhání lodí

Ač bylo mokro, vydaly se dnes posádky modré, bílé a žluté lodě na pomoc domorodcům, aby pro generace budoucí pomohly zachránit lesní porost - zbavit ho nežádoucí lebedy a jiných fuj rostlin. Posádky zasloužily pochvalu, protože pracovaly poctivě a rychle (až na 2 výjimky z Všeradic, které postihla nemoc Chronicum netáhlum - diagnóza Drakeova - určil ji přesně!). bahno měli piráti až po lokty, ale to nikomu nevadilo, jelikož jsme zvyklí na těžké podmínky. Dvanáct řádků doubků a jasanů zas mohlo "volně dýchat" a piráti se vraceli na loď, aby se mohli přidat k ostatním a vyplout pronásledovat s flotilou další španělskou loď.

Honička se změnila ve schovávanou. Naše lodě vplouvaly do každého zálivu v souostroví, ale Španělé nikde. Kapitáni i kormidelníci navigovali lodě, aby si neprorazily bok o útesy. Posádky se povzbuzovaly. Lodě se hnaly "křivolakými průlivy". Kapitánům tekly nervy a sledovali čas lodí. Jako poslední vyplouvali modří. Kapitán s kormidelníkem šíleli nad stopkami, "řvali" ze všech sil a stálo to za to. Modří vyhráli, druzí žlutí a jako třetí černí. Loď Španělů najela na mělčiny a bylo stíhání ukončeno. Piráti mohli přemístit poklad na své lodě.

Jelikož na pevnině byly zahlédnuty jakési symboly "vytesané" na kmenech stromů, piráti se opět vydali zpátky do lesů - zas na nějaký čas. Tajemných znaků bylo nalezeno 49, ale kapitáni sečetli nalezené symboly každého člena posádky. Největší počet měli zelení, pak bílí a modří.

Po náročném dni už měli piráti volno a bavili se mezi sebou v kajutách nebo při nenáročných hrách na palubě.


Pátek 28.7. - Žízniví piráti

Bezvětří na moři je snad horší než plavba za bouře. I Francisi Drakeovi se během plavby stalo, že ho opustilo štěstí a jeho lodě se pohupovaly se splihlými plachtami v bezvětří - na moři dlouhé dny. Nejhorší bylo, že začala docházet pitná voda. Až jednoho dne se zvedl vítr. Bylo to opravdu na poslední chvíli, protože žádná loď již neměla další dobu ani kapku pitné vody a někteří piráti začali žízní blouznit a hrozilo, že brzy zemřou žízní. Naštěstí za pár hodin lodě přistály u ostrova, aby mohly doplnit sudy pitnou vodou.

Piráti se rozeběhli do okolí hledat další nádoby, ve kterých by se dala voda do sudu na lodě dopravit. Štěstí měla zelená posádka. Dutý kmen, který našla, doplnila dnem a měla hotovo. Modří, černí i orange pracně kudličkami vydlabávali pařezy či kmínky. Modrou loď postihl záchvat smíchu, když do své nádoby na zkoušku nalili vodu a ta glo-glo-glo se vcucla beze zbytku. Kmínek tedy museli vymazat ještě jílem. Bílí lepili březovou kůru smolou. Použili k výrobě absolutně přírodní materiál a né žádnou průmyslově vyrobenou zápalnou tyčinku. I smolu nahřáli zřejmě na dlani… Limit na výrobu nádoby vypršel. Po poledním odpočinku piráti konečně dopravovali vodu na lodě. Zelená v pohodě naplnila 3 (a kus) soudky. Ostatní splavení piráti cestou šplouchali, takže v soudku měli o něco víc než "na dně". Modří se snažili svoji ztrouchnivělou nádobu dokonce i vyždímat, jelikož voděnka se zase jaksi částečně "vpila". Více vody do sudu dopravili kromě zelených ještě orange a bílí.

Odpoledne se na stejné pevnině vylodili Španělé. Francis vyslal 1 zástupce z každé lodě na průzkum. Tito piráti se setkali se španělskými vojáky. Byl sveden boj a naši průzkumníci utrpěli těžké zranění a v tichosti se tedy ukryli v porostu, aby je Španělé nenalezli. Jelikož se nevrátili, vyslal Francis posádky, aby své raněné našli a dopravili zpět.

Někteří, aby byli rychlejší, nabrali směr přes brod, jelikož lávka by je značně zdržovala. Jako první nalezli raněného modří. Ošetřili zlomeninu a vyrazili zpět na Golden Hind. Hnali jak zběsilí, vždyť šlo o čas! Z piráta m9ry stříkal kolem pot, ale nevzdal to a vydržel. Druzí doběhli orange a třetí žlutí. Černí nespěchali a jejich raněný se proto dost načekal.

Velitelské radovánky
Velitelskou loď navštívila posádka lodi "Víkendum návštěvum". Poklidné přátelské posezení se změnilo v bujaré veselí. Velitelská kajuta se otřásla v základech. Opustil-li někdo tuto kajutu za účelem spánku, udělal zásadní chybu. Velitelský spolek (soukromě pojmenovaný Amfora II. - čili Údolí sviní) už "kul pikle". Najednou přišel nápad - jít "do kina". Donesli jsme si před "plátno" vlastní lavice, rozdělili si "bilety" do 1. či 2. řady, rozhrnulo se stanové plátno a představení začalo. Baterkový osvětlovači svítili, reproduktory kytarové byly zapnuty a údolím zněl text doprovodné písně "Pod dubom, za dubom, tam ťa oškubom" - ačkoli piráti užívali nočního spánku a neměli být rušeni. Stejně byl tento film nepřístupný, takže by se nemohli přidat k nám. Hlavní role - Mihu + Eva (SR). Diváci v řadách buráceli smíchy. Smích přibíral na intenzitě a lodní kuchař Janinka nevydržela a zasáhla do děje. Dvěma skoky se dostala na plátno a… Ne! Nepřipojila se k dvojici na loži, ale trhnutím z nich sňala přikrývku, aby měli její přátelé lepší výhled. Mladí aktéři se krčili v koutě jak vystrašená mláďátka a propletencem končetin se snažili zakrývat… Móc pěkný kino. Už teď se těšíme na další pokračování. Mihu byl obeznámen s tím, že "emerické" seriály běží na TV každý den…!

Sám velký Francis pak ještě nařídil (aniž o tom vlastně věděl), že v kopcích prší, tak je potřeba kontrolovat přehradu. Hlídky tedy dostaly písemně nařízeno, že musí každou hodinu budit kapitána Keďula, aby šel přehradu obhlédnout. (I když srážky toho dne nespadly žádné). Keďul - to je ale náhoda - měl zrovna dnes na návštěvě v kajutě vlastní manželku Helču. Byl velice rád, že spánek neměl v jednom kuse, ale pěkně přerušovaný tak, jak je to nejvhodnější, aby byl člověk ráno fit.

Doktor Steffi pravil (zřejmě smyslů zbaven), že si klidně vezme na celé odpoledne na starost celou pirátskou drobotinu. To však neměl říkat! Kapitán Hráška se toho hned chytla a pravila "A že ne!" Hrdost doktorovi nedovolila říci "ne", tak automaticky vyřkl "A že jo!" A bylo to. Slovo muže platí, tak se všichni ostatní těšili na příští volné odpoledne.


Sobota 29.7. - Steffi přebírá vedení aneb A že ne! A že jo!

Sobotní den začal nevalně. Ranní déšť otrávil většinu pirátské posádky. Na palubě se nedalo být, tak všichni zalezli do lodní jídelny. Náladu jim pozvedlo trio Mihu, Míša a Eva, když nastoupili se sladkými dřevem. Piráti si zazpívali a zahráli si mezi sebou karty a jiné hazardní hry.

Na blížící se odpoledne se už těšili kapitáni a kormidelníci. Doktor Steffi přemšlel o trase své cesty a v admirálské kajutě si vyzvedl mapu. Pak si nechal nastoupit posádku, informoval je o nutné výbavě na cestu a dal jim krátký čas na přípravu. Hned poté vyrazili. Velitelské lodi však cíl své cesty nesdělili. Jeden pirát spadl při plavbě přes palubu a narazil si paži, tak se musel vrátit zpět na Golden Hind. Ostatní pluli bahnem dál. Steffi pověřil starší piráty, aby byli na přídi, starší pirátky zas stanuly na zádi. Výprava doplula až k Čertovci, kde kormidelníky byli pověřeni nejstarší z posádek. Ale jen na čas. Piráti hledali a odlévali stopy neznámých zvířat. Zjištěné informace o každém zvířeti zpracovali a večer poinformují Drakea.

Na Golden Hind se zatím chystalo překvapení - jelikož se právě blíží velikonoční svátky (ostatní informace až zítra).

Steffi to neměl na své výpravě s pirátskou cháskou (ač právě poslušnou) lehké. Po vyprávění o Alžbětě I. a o životě Francise Drakea jej čekaly odpovědi i na intinmí otázky o styku těchto dvou. Steffi diplomaticky odpověděl "Tyto informace nebyly nikdy potvrzeny…ale ani vyvráceny!"

Večer posádky předvedly k pobavení všech své pantomimické scénky.


Neděle 30.7. - …A jsou tu Velikonoce

Na dnešní prodloužený spánek se těšila celá flotila, včetně námořníků návštěvníků, kteří přestoupili ze svých kocábek na velitelskou loď. Ale to byl omyl. V časných ranních hodinách už na palubě pilně pracovaly kapitánky a kormidelnice a chystali velikonoční překvapení - ozdobily barevnými zdobeními pouchy palubu, v jídelně svátečně prostřely (vejce, perníčky a jiné dobroty). Ke vchodu do lodní jídelny posadily piškotového beránka.

V 7. 30 se rozběhly do pánských kajut vybaveny pomlázkami, košíky a vědry s vodou a spustily "Hody, hody doprovody….". Mužské pokolení se bránilo jak mohlo, ale neubránilo. Z kajut začali vybíhat piráti a sledovali cvrkot, ačkoli mohli ještě půl "hoďky" spinkat. Tak rychle ještě kajuty neopustili. Kdo z velitelské posádky si nechal poradit a vylezl ze spacího váčku sám, byl sice také polit, ale komu není rady - až se ucho utrhne, ten to zle odnesl. Tělo mokré, vlasy splihlé (pokud na hlavě byly), lože mokré i kajuta zmáčená. Javornickou zátokou se ozýval řev i smích zároveň a také dusot - jak piráti přebíhali sem a tam, aby dobře viděli, jak se členové velitelské lodě vzájemně polévají. Tu "někdo" připomněl, že naše návštěva v hotelových kajutách je stále ještě spící. Dav se přiřítil šíleným tempem a kolednice "spustily" říkanku. Kamaráda Vimpiho sice nezlily, ale řádně seřezaly. Frambík v domnění, že když vyleze, tak se děvčata slitují. Narovnal tedy své dlouhé tělo před kajutou a ihned zjistil, že se šeredně zmýlil a domněnka nebyla správná. Ranní sprchu těžce nesl Špacír, který musel být z kajuty vytažen násilím a pak pravil "Bez pomsty neodjedu". Muži dali hlavy dohromady (jelikož víc hlav víc ví) a už padaly návrhy, jak a kdy se pomsta uskuteční. I děvčata se radila a tušíce zradu, změnila teplejší oblečení za to, jež lze namočit v potoce. K jejich radosti se tak nestalo. Pomsta, dá-li se tato slabá náhražka tak nazvat, čekala až na večerní golem. Kapitánkám a kormidelnicím tekla ze sprchy obarvená modrá (móc slabá modř) a pak přišly na řadu skotské střiky. Aby měli pánové radost, děvčata jim párkrát zaječela a pak zvolala !Ještě! Ještě! Ještě!" Keďul rozčilen koukl na časomíru a zařval "Už jste tam moc dlouho! Ven!" Tímto teprve byly velikonoční oslavy ukončeny.
Průzkum pevnosti
Po ranním velikonočním rozptýlení vyslal Francis Drake několik svých pirátů v přestrojení do španělské pevnosti, aby si zapamatovali rozestavění stráží, kudy a kam vedou chodby a aby zjistili nejlepší únikové cesty. Chce totiž ukořistit poklad, který Španělé ukryli v místnostech této pevnosti. Piráti si nesmějí nic zakreslovat. Musí se spoléhat jen na svou paměť. Piráti sledovali nejen stráže, ale i spoustu předmětů a měli na to jen krátký čas. Vše, co zahlédli se snažili sepsat na listinu a odevzdali Drakeovi. Průzkumu se zúčastnily všechny posádky, nejlepší však byli orange, pak bílí a žlutí.

Díky tomuto průzkumu se kořist v podpalubí hromadila, ale přeci jen jí ještě nebylo tolik, abychom pomýšleli na návrat do Anglie. Proto jsme při plavbě podél východního pobřeží Jižní Ameriky přepadávali přístavy a dále tak svou kořist zvětšovali. Některé přístavy se vzdávaly hned, jak uviděly Drakeovy lodě, jiné se však snažily bránit - ale marně, protože Drakeovi piráti jsou odvážní a zkušení bojovníci a také touha po zlatě byla veliká.

Obránci se před piráty ukryli v útesech nad vodou a bedlivě střežili truhlu s pokladem. Číhali v tichosti na piráty. Jejich taktika byla promyšlená - čekali na piráty hned před "můstkem" lodě a spoustu jich tak pochytali. Během časového limitu vychytali většinu pirátů. Nikdo se k truhle nedostal. Stáňa V. byl kousíček od cíle. Snažil se prorazit mezi obránce několikrát, ale jejich "hustota" byla příliš velká. Nakonec i on přišel o život - právě ve chvíli, kdy běžel vodou. Když se role obrátily, situace byla obdobná. Všichni svůj poklad uhlídali. Jeden pirát (Lucka A.) byl zraněn - ale jen lehce. V podvečer byli propocení piráti (i obránci) velice rádi, že jim někteří z velitelské lodě přichystali teplou golemovou lázeň.


Pondělí 31.7. - Přepadení přístaviště

Začíná poslední týden naší plavby. Část pirátů, která dosud nevynaložila úsilí na pomoc budoucímu lesnímu porostu, se odebrala dnes tuto práci vykonat. Ostatní na lodi byli zatím se škrabkami nápomocni v lodní kuchyni. Drake dnes při obhlídce plavidla zjistil velký nepořádek od mlsot, bez kterých - jak se zdá, se nemohou piráti obejít. Nařídil tedy úklid celé paluby. I za palubou! K toaletkám nastoupila zvláštní skupina, která se na Golden Hind ráno sama vytvořila, aby zřejmě provokoval své nadřízené. Jakmile slyšela o zvláštním úkolu, který jí byl přidělen, chtěla se "rozpustit", ale už to nešlo.. byli to Lucka T., Jirka H., Pavel S.,Míša B. a Standa S. PO návratu ostatních posádek na loď se piráti věnovali hrám. Francis Drake je nejen pirát, ale i cestovatel a objevitel. Během plavby jsme přistáli u neznámého ostrova, který není ani zakreslen v nejnovějších mapách. Když jsme hledali pramen pitné vody, abychom doplnili zásoby na lodích a nějaké ovoce na zpestření jídelníčku, objevili jsme spoustu zvířat. Nikdy předtím jsme taková zvířata neviděli. Piráti pomalu a potichu našlapovali, aby zvířata nevyplašili. Pozorovali a zarývali si je do paměti. Jen černá posádka si jich zaryla méně než všechny ostatní.

Na odpoledne chystal Frances Drake přepadení přístaviště. Bylo třeba zabavit co největší množství zboží a nanosit ho na loď dříve, než Španělům přijdou posily. Z lodí začali piráti vybíhat po jednom a zboží podle pořadí vyhledávali a kvapem zpátky. Posádky burácely, aby své členy povzbudily. Občas někdo v přístavišti zakufroval a dlouho se nevracel. Díky tomu jeho loď zůstala s nakládáním pozadu. Blížilo se konečné číslo zboží. Lodě burácely čím dál tím víc. Modří skandovali a vyprovokovali ostatní. Svého piráta, který měl ještě běžet, však drželi v klidu, aby se nevysiloval. Jejich vítězný jekot byl slyšet do dáli.

Večer vyzvala skupina starších pirátů velitelskou loď na souboj ve volejbale. Keďul s Robinem si mnuli ruce, že piráti jsou "vorvaní" a tudíž je kapitáni lehce porazí. Chyba lávky. Pirátská cháska se otřepala a měla energii na rozdávání. Samozřejmě, že zvítězila a s úšklebkem sledovala odchod velitelské posádky s lehce svěšenými hlavami.


Úterý 1.8. - Hon za pokladem

Dnešní dopoledne bylo volnější. Piráty vyslal lodní kuchař na pevninu, aby se porozhlédly po nějakých houbovitých útvarech, jež by byly poživatelné. Vyzbrojeni kudlami a koši vyrazili do terénu a kuchařům udělali se svým "úlovkem" radost. Pak měly posádky program se svými kapitány.

Francis Drake si dnes vzpomněl, že kdysi v jednom přístavu dostal od umírajícího kapitána z jiné pirátské lodi mapu ostrova, na kterém byl zakopán poklad. Proto odpoledne udělal poradu s kapitány svých lodí a slíbil jim, že posádka, která poklad přinese, dostane z něj největší podíl. Kapitáni se nalodili na kocábku "Kadel-Kadel" a vyrazili na ostrov, aby sledovali postup svých posádek. Zařídili se tak, aby dodržovali pitný režim! Posádky zatím získaly zprávy napsané šifrou, vyluštili a pak teprve získaly mapu s označením uložení pokladu.

Na ostrov jako první dorazili modří, ale nabrali špatný směr. V patách jim po chvíli byla další skupina, která si také nezorientovala mapu a šla po stopách modrých. První, kdo se vydal správným směrem, byli černí. Vedl je pirát Ježek s mapou v ruce. Drake se svými kapitány tuhli strachem, když černí poklad míjeli, ale po chvilce někdo zvolal "Tady je". Poklad byl objeven, všichni se vraceli zpět na Golden Hind. Otevřít ho zatím nikdo nesmí, jelikož ho ráno musejí odevzdat Francisu Drakeovi - pokud o něj v noci nepřijdou…

Hlídání pokladu
Piráti černé lodě si na pomoc před přepadením a obráním o poklad vzali modrou a žlutou loď. Ty sice z počátku váhaly, ale pak názor změnily - nenechají je ve štychu. Našly si vhodné místečko na pevnině, rozmístily hlídky a obávaly se dnešní noci. Ostatní lodě začaly útočit hned po setmění, ale marně. Celou noc hlídky obcházely s baterkami odhodláni bránit poklad zuby nehty. V noci byl téměř klid. Útočníci asi spinkali. Zato v ranních hodinách! Přilítli jako vosy a začalo dohadování o pravidlech. Každá strana hájila svou pravdu. Poklad byl sice uhlídán, ale po zhodnocení Drakeem a po vyslyšení zástupců lodí rozhodl, že na každé straně byla nedodržena pravidla. Tudíž se poklad spravedlivě rozdělí mezi všechny piráty. Bílá posádka navrhla, aby černí dostali zaslouženě větší díl. Všichni souhlasili.


Středa 2.8. - Útok na Španěly

Konečně bylo ráno. Lodě, které hlídaly celou noc, si oddechly, že si konečně odpočinou. Ale nestalo se tak. Bylo nutné se řádně ozbrojit a vyrazit za zlatem. Přepadení španělské pevnosti nebude snadné. Lodě se blížily odděleně v čele s Francisem Drakeem. Zakotvily nedaleko pobřeží a posádky se rozběhly za lupem. Snažily se nasbírat co nejvíce mincí. V tom se blížili Španělé (naši dobří známí vedoucí) a začali piráty ostřelovat. Zasažení se dobelhali k lodím a už se boje neúčastnili. Když byl zasažen sám Francis Drake, pravil, že je jen raněn a bojoval dál. Piráti se ran báli. Při každém útoku se dostali rychle dopředu, ale zůstali pak stát. Drake zastavil boj, jelikož prý mají "technickou". Po poradě začal masakr. Piráti se vrhali na Španěly hlava nehlava a strhávali jim šátky. Na Šikulku zaklekl sám Sir Francis Drake. Během utkání vrazili do pevnosti Kolík a Pavel (Ludvík) a vytáhli stožár se španělskou vlajkou. Bitva samozřejmě skončila vítězstvím pirátů, což se dalo očekávat vzhledem k tomu, že Francis v polovině oživil raněné.

Tichá plavba
Kapitáni španělských a portugalských lodí cítili k Francisu Drakeovi takovou nenávist, že se dohodli a uspořádali na něj lov. Dali dohromady asi 30 lodí a připravili na Drakeův konvoj léčku. Tato léčka nevyšla jen proto, že Drake v divoké honičce na moři se svými loděmi zajel do pásu husté mlhy, která se tvořila u blízkých ostrovů. Po zajetí do mlhy Drake a jeho kapitáni lodí nařídili posádkám absolutní ticho, aby je nepřátelé nenalezli. Potom v tichosti a s velikým štěstím svým pronásledovatelům začali unikat. Pro některé piráty to bylo hotové utrpení mlčet 7 hodin. Kapitáni byli velmi, velmi spokojeni. To byl klid na lodi. Nikdo neprotestoval, nikdo nic nepotřeboval (téměř). Všichni chodili s notesem a tužtičkou a své myšlenky přenášeli na papír. V každé posádce se našel někdo, kdo nedržel jazyk za zuby. Kapitánům se už na seznamu začaly hromadit záznamy o porušení mlčení. Zvláště u orange, kde si Kolík vesele vyprávěl, kdy se mu zachtělo a u bílých, kteří odháněli své piráty od ostatních, aby měli menší možnost dát se s někým do rozhovoru.

Úderem večerky skončilo trápení mlčením, jelikož jsme pronásledovatelům už unikli. Hned po zaznění lodního zvonu se ozval hurónský řev z kajut. Lodní lékař však oznámil, že po večerce už má každý mlčet…

K dnešnímu dni patřilo ještě fotografování, abychom pro generace příští zachovali i portréty těch, kteří se letošní plavby s flotilou Francise Drakea účastnili.

Jelikož bylo móc pěkné počasí, přišla konečně řada na Miha s černou známkou. Jelikož přivolal přeháňku a svačil v kajutě, odsoudil ho Drake k plavbě kanálem ve smaltovaném škuneru - a to od lávky až k přehradě. Hned po vyplutí se škuner potopil. Byl z vody vytažen a začal druhý pokus. Zdařilo se. Plavba Mihova byla zdárně ukončena v přehrady. V tomto momentě však do mořských vln skočil kormidelník Smrťák, jehož vyslal Francis (asi zase o tom nevěděl). Strhla se bitka - ale jen krátká. Oba zmáčení aktéři se šli sušit.


Čtvrtek 3.8. - Kulhavý pirát

Slunečný den začal tentokráte prací. Zvláštní komando (které bylo vytvořeno po večerce s výrobkem z Kutné Hory) se pod vedením kapitána Keďula vydalo řezat dřevo - růčopilou. Avšak strom se zaklestil a pak už tato pila vydávala zvuk vrčením - jak to bylo možné? Že by Keďul nevydržel a spustil motorpílinku - to asi ne…! Ostatní šli na chrastí nebo uklízeli palubu.

Pak piráti relaxovali u různých her - kromě pracovního komanda. Lodní lékař zatím vypracoval statistiku - mnoho pirátů přišlo o nohu v boji nebo díky různým úrazům. Nemalou mírou se na těchto úrazech podíleli i žraloci, kterými se místní moře jen hemžilo. Naučit se chodit s protézou bylo dost těžké, zvláště na lodi, která se neustále kymácela na vlnách oceánu. Piráti procházeli po pobřeží s "chůdovou protézou" a snažili se být rychlejší než členové jiných posádek. Ovšem - jak kteří. Našly se i padavky - ale snaživé. Přešli určenou trasu na několik pokusů (i desítek). Štafety nejrychleji zvládli zelení, pak modří a žlutí.

Po pudinkovém občerstvení si posádky zalezly a připravovaly si program k večernímu ohni. Zároveň se však "rozběhl" golem. Lázeň samozřejmě potěšila i ty největší špindíry.

Za dobu naší plavby se pirátům pěkně roztáhly žaludky. Vyjedly celou kuchyň málem i s kuchtíky! A co dnes všechno měli: sýrový rohlík, kiwi, mléko, banán, vývarovou polévku s těstovinou, houskový knedlík, segedínský guláš, pudink tříbarevný s piškotem a broskví, tatranku, bramborový knedlík, moravský brabec, červenou řepu, hlávkový salát. Masa bylo 9,60kg a bramborového těsta 8kg. A to měli pořád hlad! Cháska jedna!

Táborák
K slavnostnímu ohni si každý nesl přáníčko a v dušičce věřil, že se mu splní. Ohnivci zapálili hranici a zábava mohla začít. Piráti zas vymysleli vypečené soutěže, které vypadali velmi nekale. Klikování nad ležící děvou kupodivu dělalo problémy Lukýnovi, ale to bylo z důvodu přecpání žaludku a nechuti ukusovat sušenku. Předávání vylovené lahve mezi koleny si zkusili všichni. Když začínalo druhé kolo programu posádek, zašuměly větve stromů od zrychlujícího se větru a spustil se lehce deštík. Kapitán vydal pokyn, utvořili jsme kruh a byl vyslán pozdrav přátelství. K radosti všech pozdrav došel. Po vhození přáníček do ohniště ještě modrá posádka předvedla své překvapení - zapěla vlastní píseň pro Jirkese Jouna. Myslíme si, že ho naše píseň téměř dojala.


Pátek 4.8. - Dary moře

Lodě byly naplněny k prasknutí španělským zlatem a stříbrem, a tak již nezbylo moc místa na nabrání zásob potravin a pitné vody na cestu zpět do rodné Anglie. Touto trasou plujeme s Francisem Drakem poprvé v životě, proto nevíme, jak dlouho nám tato plavba ještě potrvá. Proto Francis Drake i kapitáni nařídili, aby potraviny, které tak rychle nepodléhají zkáze byly uschovány na případnou nouzi a denní jídelníček bude na lodích obohacen o ryby, které si piráti sami naloví.

Piráti nahazovali udice, ale moře tentokrát nebylo moc štědré. Dvouminutový limit stačil na ulovení ryby jen někomu. Ač se soustředili, háček se ne a ne zachytit. Nejvíce ryb (3ks) nachytal Jirka Hušner a Standa S. Jak se dalo očekávat, nejvíce darů moře zase nachytali modří, pak zelení a černí. Pak měli piráti volno na hry a po poledním klidu využili volno k tomu, aby si začali uklízet v kajutách tak, aby ranní absolutní vyklízení netrvalo příliš dlouho. Kdo byl hotov, šel se bavit mimo kajutu a někdo i mimo palubu.

V lodní kuchyni se zatím chystalo překvapení. Ačkoli pirátská mňamda na 4. 8. oznamovala, že k obědu bude mléčná polévka a hrachová kaše s vejcem a k večeři fazolový salát se syrovou cibulí, chystaly se řízečky s bramborovou kaší a polévka vývarová. Piráti chodili do lodní jídelny s kyselými ksichty a hrozili se této podivné kombinace. Zjištění pravé skutečnosti bylo ohromnou úlevou.

Na závěr naší plavby si Francis Drake nechal nastoupit celou posádku své flotily. Zhodnotil úspěšnost našich výpadů proti Španělům a množství uloupených pokladů. Poté zhodnotil práci a úspěšnost jednotlivých posádek. Nejlépe si vedla modrá, jako druhá skončila zelená, která na poslední chvíli předstihla bílou. Jako další skončili žlutí, pak orange a černí. Francis Drake daroval pamětní list a glejt.

Patologův příběh
Nastal poslední den našeho pobytu na Javornici. Bylo právě po 16. hodině, když se na naší palubě objevila postava stařeny s chlapcem. "Co tu ta baba chce?" mihlo se všem hlavou. Ano, byla to "problémová sousedka" z chaty, s jejímiž obyvateli máme stále potíže!! Blížila se klidně, vyrovnaně a ptala se po zdravotníkovi. Vnučka prý snědla před 4 hodinami houby (vzorek přinesla), jejichž název nikdo nezná a leží na chatě jako mrtvola. Houba vypadal valně…

Náš doktor-patolog se šel na slečnu podívat. Pak si poslal pro kufřík, 2litry mléka a mobila! Volal záchranku. Díky našemu patologovi přistával v údolí vrtulník, který "děvče" v bezvědomí hned naložil a namířil do Plzně. Babka jako poděkování poslala na naši loď 1.000,- korun českých, což jsme s díky odmítli a Řípa poradil, ať si babička koupí rum a pije grog. Dovětek byl "a klacek a seřeže vám zadky". V tom kdosi zauvažoval "No jo, bába se vopije a voběsí se - a bude se houpat…" Karel doplnil "Tak si s ní pak zahrajem veselý kuželky". Ozval se hurónský smích. Ano, uznáváme, je to černý humor…obyvatelé nepovolené stavby chaty v CHKO si ho však zaslouží - díky jejich "nepěknému" chování vůči nám!

Náš patolog Steffi byl hrdinou dne!!!
 

Tisk článku