T.K. Zálesák LiteňÚdolí potoka Javornice

21. 7. - 10. 8. 1996

Něco málo historie:

Starověk:
r. 3 000 př. n. l. - vznikaly první státy v Surmenu a Egyptě
-končí pravěk čili prehistorie a začíná historie, která je doložena nejen archeologickými památkami, ale i písemně

Antika - civilizace starého Řecka a Říma
I přes tu závratnou propast času jde o svět, který nám je nesmírně blízký. Lidé tehdy přemýšleli, pracovali, učili se a odpočívali podobně jako my. Měli své starosti, radosti, zábavy a hry. Ve starověkém světě nacházíme sami sebe - leží tu kořeny a základní kameny naší evropské i světové civilizace.
r. 476 n. l. - se pod tlakem barbarů definitivně zhroutila západořímská říše

Řekové
- souhrnné označení indoevropských kmenů, které asi na přelomu 3. a 2. tis. Př. n. l. začaly pronikat do Řecka, kde vytlačovaly původní obyvatele. Před polovinou 2. tis. Př. n. l. vytvořili mykénští Řekové (Achajci) vyspělou civilizaci silně ovlivněnou Kréťany, které si zanedlouho sami podmanili
Pád krétsko-mykénské civilizace ve 2. stol. Př. n. l. s posuny mořských národů a příchodem poslední vlny řeckých kmenů, mj. Dórů. Po čtyřech temných staletích nastává nový rozvoj, v němž hráli významnou roli IÓNOVÉ. I po podmanění Makedonci pokračuje Řecká civilizace v období helénismu v rozkvětu. V polovině 2. stol. př. n.l. Řecko ovládli Římané, kteří byli silně ovlivněni řeckou kulturou. Po rozdělení Římské říše r 395 n. l. převládl ve východní části (zvané později Byzantská říše) znovu řecký prvek.

Dvanáct Olympských

Jen vzácně se v Řecku bohové a bohyně ukazovali lidem ve své skutečné podobě. Většinu času trávili na hoře Olympu, která byla nejvýše položeným místem v zemi. Proto se dvanáct hlavních božstev, které uctívali Řekové, nazývalo "Dvanáct Olympských"
Za svou nesmrtelnost vděčili bohové ušlechtilému nápoji - nektaru a jemnému pokrmu - ambrózii. Měli mnoho nadpřirozených schopností. Řekové se svých božstev báli stejně tak, jako je milovali.

Zeus
- nejvyšší bůh, král všech bohů, pán hromů a blesků
- původcem a ochráncem božských i lidských řádů, dával moc králům, upevňoval pořádek a právo, byl svědkem a ochráncem přísahy, trestal nepravosti a porušování spravedlnosti, byl záštitou všech, kteří u něho hledali pomoc

Héra
- sestra, později manželka Diova, bohyně - ochránkyně manželství, bohyně věrnosti, žárlivosti a staveb, královna nebes, lidé ji uctívali pro její věrnost, ale také se jí báli pro její zlou povahu

Poseidon
- Diův bratr, pán všech moří, vlasy propletené mořskými chaluhami, v ruce má vždy trojzubec
- všichni mořští bohové mu byli podřízeni
- stvořil koně, dal zemi vláhu (žena Amfitrína, syn Tritón)
- povahu měl prudkou a nestálou jako živel, jemuž vládl

Hádes
- Diův bratr, všemocný vládce podsvětní říše, jeho posláním je vládnout mrtvým. Jeho manželka - Persefona
- byl dárcem bohatství z hlubin země (Plutón)
- do říše mrtvých převážel Cháron přes řeku Styx

Héfaistos
- je bohem kovářů a umění řemesla, syn Héry a Dia, zbrojíř bohů a bůh ohně. Jako všestranný umělec byl velice oblíben. Žena - Afrodita
- do života lidí nezasahoval, chránil kováře a řemeslníky, kteří pracovali s ohněm

Afrodita
- bohyně lásky a krásy, své oblíbené a zamilované chránila v bojích, v bouřích i před úklady nepřátel
- byla nejkrásnější z bohyň antických mýtů

Arés
- bůh války, syn Dia a Héry, miloval válku a boj, měl radost z odvahy bojovníků, nenáviděl řád a podporoval ty, co porušovali mír, neměli ho rádi ani lidé ani bohové, byl pokládán za praotce národa bojovných žen a Amazonek

Athéna
- dcera Dia, bohyně moudrosti a vítězně vedené války, ochránkyně práva, spravedlnosti a umění, Zeus jí měl rád pro její moudrost a statečnost, chránila města a chrámy, pečovala o děti a nemocné, poskytovala lidem blahobyt
- byla zakladatelkou řeckého hospodářství

Apollón
- Diův syn, bůh světla a slunce, ochránce života a pořádku, neomylný střelec a věštec, založil svatyni a věštírnu, kde oznamoval lidem Diovu vůli. Přináší s sebou radost a dobrou náladu, byl průvodcem tepla, krsy a harmonie, pečoval o řád stanovený Diem, odměňoval dobro a trestal zlo

Artemis
- sestra Apollóna, bohyně lovu, měsíce a plodnosti, vládkyně přírody, chránila lesy, háje, louky, pole a rostliny vůbec, ráda lovila sama nebo s družinou nymf, bavila se zpěvem a tancem, byla ženou jak tvrdého, tak i laskavého srdce

Hermés

Dionýsos
- bůh veselosti a bujaré zábavy

Neděle 21. 7. - Život pod Olympem začíná

Budoucí Řekové dorazili na místo před polednem. Mohutným pozdravem se přivítali se svými králi a bohy. Poté byli rozděleni do jednotlivých měst, aby se mohli usídlit v připravených stavbách bez základů, ale se střechou nad hlavou. Když se všichni usídlili, vydali se prozkoumat okolí a seznámit se s umístěním různých důležitých staveb, lázní i studně.

Následovaly radovánky za městy - seznamovací hry s kůlem, míčem. Po malém občerstvení se opět hrály hry.

Pokřiky měst

Pondělí 22.7. - Stavba sloupů

Od časného rána měli zástupci řeckých měst plno práce. Připravovali se, ačkoli o tom ještě nevěděli, na utajované setkání s bohy na Olympu. Všichni si vyhledali sídlo, kde poté připravovali dary pro uctívaného boha Dia. Nestavěli sice honosné chrámy, ale i pouhý samostatný sloup dal jednotlivým městům zabrat. K stavbě byl použit pouze přírodní materiál - kámen, jíl, dřevo. K vybírání jílu kol zdejších vod byli vybráni za každé město udatní hrdinové. Po ukončení práce byli téměř k nerozeznání od bahenních příšer! Některé sloupy se několikrát sesuly, tak se stavitelé snažili je stále obnovovat. Chrámové sloupy vypadaly všelijak, bohové se při jejich shlédnutí dobře pobavili, aniž by byl přítomen bůh veselosti a bujaré zábavy Dionýsos. Pouze města Athény a Argos obětovali bohům krásné zdobené chrámové sloupy.

Během dnešního dne také města vybírala silného zástupce, který se bude snažit získat titul Hérakles. Svou sílu a zdatnost projevovali obyvatelé při přetahování lanem a šplhu po laně, řezání a štípání dřeva.

1. setkání s bohy
Města, v čele se svými královnami, se před setměním vydala k hoře bohů - proslulému Olympu, kde v Diově paláci plápolá dnem i nocí jasný oheň. Bohové byli právě v družném hovoru, když je vyrušili zástupci prvního města. Zeus - pán nebes i země se silným hlasem otázal, proč ruší božstvo a čeho si žádají.

Za města promluvily jejich královny. Představily se jménem a žádaly Dia o pomoc při proslavení svých měst. Rozvážným přikývnutím projevili ostatní bohové souhlas a Zeus pomoc přislíbil a svolil, aby se zástupci měst usadili v chrámu.

Pak bohyně Artemis oslovila ostatní bohy a žádala je o vybírání si města, jehož patronem by se chtěli státi a podpořili je v jejich cestě za slávou. K uctění bohů vystavěla města již zmíněné kamenné sloupy. Božstvo tyto dary přijalo a ohodnotilo. Města získala příslib Dia, své patrony a postupně opouštěla horu Olymp.

Zástupci měst odcházeli plni dojmů, byli zcela rozčarováni ze setkání s bohy. Bohové pak dále pokračovali ve svém odpočinku.

Úterý 23.7. - Šijeme roucha

Města se probudila do nádherného slunečného dne. Královny i zástupci měst byli povoláni k Diovi, kde představili svého nejsilnějšího a nejodvážnějšího bojovníka - Hérakla.

Pak se všichni odebrali, aby si ušili své řízy - praktické zřasené pláště, zdobené vzory. Každé město zdobilo řízy po svém - nášivkami, fixami, barvami atd. I když tato práce zabrala městům celé dopoledne, nebyly všechny řízy zcela hotové. Bohové svůj hněv potlačili a tolerovali další přípravu oděvů. Dokonce se musela odložit i odpolední bitva, aby si Řekové mohli na počest božstva vyšperkovat svá roucha. Ti, jež si pospíšili, měli možnost věnovat s společným hrám. Pak se zástupci měst vydali po okolí, kde hledali zázračné byliny, jež zvány jsou jahody a maliny, z kterých připravili vývar. Ten pak použili k obarvení rouch. Tyto zázračné pásy věnují svým Héraklům a bude jim ochranou při bitvě. Některé pásy měly sytě červenou barvu, jiné však byly dosti pobledlé. I ty však budou k užitku a splní svou funkci.

Středa 24.7. - Velká bitva

Po východu slunce se nesmrtelní bohové a bohyně vesele bavili, když tu mezi ně dopadaly kameny. Na Olymp zaútočili obři (proměnění obyvatelé měst), kteří se chtěli na Olympu usadit sami.

Stateční Héraklové se vydali po stopách obrů a snažili se odebráním jejich důvtipu je obelstít a zachránit horu bohů. Byli sice chráněni obarveným bylinným rouchem, avšak nebyli zcela nesmrtelní. Zasáhli je obři, ztráceli své životy. Zvítězil ten Hérakles, který si uchránil alespoň jeden ze tří životů a předstoupil před Dia. Bitva s obry se obešla bez velkých zranění. Héraklové se prodírali houštinami a jelikož Zeus seslal na zemi v noci bouři, vrátili se zcela zmáčení.

V poledne obyvatelé měst tradičně odpočívali a pak se odebrali prověřit svoji zdatnost - míření a hod na cíl. Následovaly hry jednotlivých měst a po odpoledním pokrmu přišel na řadu golem. V lázních se již ohřívala voda a z golema vycházela pára. Všichni Řekové provedli svou řádnou očistu, aby na večerní shromáždění před bohy byli od všeho očištěni.

Zeus se ještě nacházel v lázni, proto se slova ujala Artemis a obdarovala všechny Hérakly věcnými dary za to, že zachránily Olymp před obry. Každý Hérakles si vybral jeden z nabízených darů - náramek, čelenku a náhrdelník.

Ještě před uložením k spánku s veselili Řekové při hudbě a pěli své oblíbené písně.

Artemis plánuje budoucnost
Bohové po setmění v bujarém veselí kol umělého ohně, rozezleni na lidstvo, přemýšleli o dalším životě bez lidí zde u vod Javornice. Sami chtěli by zkusit býti obyčejnými smrtelníky bez žití v kamenných stavbách a bez majetků, bez povinnosti pracovat ve prospěch některých vyvolených.

Představy Artemis byly velice konkrétní. Stravu tvořili by lesní plody a z nich naložené nápoje, okolní zvěř a v případě nouze pobíhající psi.

Oděni byli by v prostý šat z lopuchů a kožešin. Odpadla by lidská práce s udržováním těchto rouch i zírání bez namáčení. Šat by byl vždy čerstvě nový… V zimních měsících by před chladem chránila kožešina a pokud by ani té nebylo dostatek, nebude velkým hříchem použít někdy zvrhlé myšlenky lidstva - získat kožešiny od turistů za vzdálených krajů (cizáků), kteří projíždí naším krásným krajem a zamořují nás odpady a výpary ze svých metalízových koní.

Ani o potomstvo nebyla by nouze a bylo-li by jich mnoho, mohl by se skvěle rozběhnout výměnný obchod po vzoru některých zvrhlých jedinců. Avšak tyto černé myšlenky se brzy rozplynuly v niveč. Jsme povzneseni nad takovéto činy nevděčného lidstva a dál budeme krotit i podporovat jejich činy i myšlení.

Čtvrtek 25.7. - Diův hněv

Protože Zeus byl po večerním setkání, kde byl velice málo uctíván a pohoštěn, silně rozezlen, seslal na lidstvo svůj hněv. O jeho záměru - ničit, se dozvěděl Prométheův syn Deukalión. Postavil veliký koráb a když seslal Zeus na zemi potopu, zachránil se v korábu se svou ženou Pyrrhou. (Bez ohledu na báje i několik našich Řeků) naši zvolení Deukalióni zhotovovali své Archy ze dřeva i kůry. Každý pracoval dle vlastní fantazie a vyřezával a vyřezával…. Řekové se pokusili také o malou Archu a dočkali jsme se i několika zranění. Bohyně Persefóna měla plno práce a mnoho náplasti tak spotřebovala. Žena Deukaliónova měla též plné ruce práce. "Vyráběla" dar pro rozhněvaného Dia, aby potlačil svůj hněv a udobřil se. Řekové jí byli nápomocni a hledali v okolí plody jeřábu, z kterých navlékala náhrdelník. Pyrrha z každého města se snažila zhotovit náhrdelník co nejdelší, aby si získala Diovu přízeň a nejvyšší ohodnocení.

Zeus byl usmířen a přestal sesílat na zemi hromy a blesky. Obyvatelé měst se pak odebrali na volné prostranství a nalezené přírodniny smrkového původu použili k tomu, aby zjistili, kdo z udatných hrdinů řádně míří a zasáhne cíl.

V každém městě žije dívka Kora, která byla postižena ztrátou slovního vyjadřování. Pomoci jí mohly jen různé léčivé byliny, které se nacházejí cestou k Čertovci. Řekové s Korou, svými králi a patrony se tedy vydali na dalekou cestu a tyto rostliny hledali. Nešlo o to, najít jen pět bylin, ale i správně určit jejich pravý název. Když města odevzdala Diovi a Artemis nalezené rostliny, byla ve večerních hodinách na znamení zbavena mlčenlivosti. Byla to pro všechny Kory velká úleva. Vždyť nesmět promluvit je pro některé ženské pokolení těžký, velmi těžký úkol!!!

Únos Kory
V odpoledních hodinách sledoval bůh Hádes - bůh podsvětí - dívky Kory, když chodily po louce a trhaly květiny. Tento Hádes se chystal je unést, což se mu podařilo v noci. Donutil bohy, patrony měst, aby dívky doprovodili přes řeku Styx k němu do podsvětí.

Králové, když toto zjistili, se ihned vydali je hledat. Během této pouti nesměli obyvatelé měst promluvit a nesmělo být zažehnuto ani světlo, aby se neprozradili. Přes řeku Styx se dostali všichni dobře, pouze někteří vstoupili do hlubin… Zeus i ostatní bohové byli prozřetelní, proto si po dohodě smluvili s králi (před svým odchodem) tajné znamení. To jim bude nápomocno k tomu, aby patrony s Korami následovali a vysvobodili tak nešťastné dívky.

Temnou krajinou se rozléhaly hrůzostrašné skřeky a města se tak orientovala na cestě k té své Koře. Počet znamení byl omezen na pět, jak přikázal Zeus. Ani jedno město tento počet nevyčerpalo. Dívky byly brzy objeveny, vysvobozeny - avšak ne zcela. Ani cesta zpět nebyla vůbec lehká. Žádný řecký hrdina nesměl promluvit a Kora se v žádném případě nesměla dotknout země. Siláci se tedy střídali a Kory v různých polohách odnášeli k Olympu. Teď teprve následovalo plné vysvobození. Poté města s klidem uléhala k spánku.

Pátek 26.7. - Sběr oliv

Dnešní den byl silně poznamenán prací. Města se chystala uctít božstvo na Olympu a posedět s ním u slavnostního ohně. Ve městech zavládl čilý ruch. Řekové se vydali do lesů, aby vyhledali to správné dřevo. Silné i slabé, jež je zapotřebí k použití na tento slavnostní obřad.

I zde se projevila síla, vytrvalost a smysl pro povinnost obyvatel, ale i vychytralost některých z nich. Byli to ti, jež si svou práci šetřili tak, aby se moc neunavili. Nejsilnější muži zatím připravovali na posvátném místě hranici. Pomáhali jim při tom a bděli nad nimi bohové Áres a Apollón. Dokončovací práce se konaly až po poledním odpočinku všech Řeků.

Odpoledne bohové i královny pokračovali v lenošení a Řekové se po boku bohyně Artemis vypravili do hájů na fíky a olivy. Tyto plody rostly vysoko a na druhém konci Oslí louky. Obyvatelé měst je tedy museli srážet a jako štafetou je po jednom přinášet na vrcholku úzké válcovité "nádoby". Pak vyběhl Hérakles po 2 a 10 plodů, Kora pro pět. Komu fíky a olivy upadly, Artemis ho hodnotila hůře.

Před setměním se města chystala na večerní slavnost u Ohně na Olympu. Chtěla pobavit nejvyšší božstvo i své patrony, tak si připravovala zábavný program.

Oheň na Olympu
Všechna města následovala v zástupu své patrony a královny a v naprosté tichosti vstoupila na Olymp. Přistoupil ohnivec s pochodní a ze všech světových stran zažehnul slavnostní oheň - lásky, moudrosti, míru a přátelství. Zeus poté uzavřel kruh volné zábavy, nikdo tedy nesměl rušit obřad.

Města postupně představila své baviče. Ti ohlašovali písně, předváděli zábavné scénky a vybírali si z řeckých obyvatel dobrovolníky pro různé soutěže.

Velký Zeus i bohyně Artemis byli spokojeni.

Sobota 27.7. - Pohled medúzy

Dnešního dne představily královny Diovi a Artemis Andromédu a Persea. Města měla za úkol zhotovit pro krásnou Andromédu nosítka. K dispozici byl jen les a provázek. Obyvatelé snesli z lesů kulatiny a zkracovali je dle vlastního uvážení. Ty pak svazovali k sobě. Nosítka byla rovná, ale i s opěradly pro pohodlné sezení. Aby měla Androméda pohodlí, byla lůžka vystlaná polštářky. Tato práce nebyla dopoledne dokončena. Města musela práci na čas přerušit, protože odcházela za bohyní Persefónou, která se stará o jejich zdraví a bdí nad jejich bezbolestným životem. Persefóna mezi lidstvo šířila informace o ošetření po bitvách a o záchraně lidských životů. Dokončovací práce a výzdoba nosítek se protáhla až do odpoledních hodin. Úderem šestnácté hodiny Řekové předvedli božstvu své výrobky.

Následoval úkol pro Persea, který mu uložil král Polydektés. Tento král - v domnění, že se Persea zbaví, vyslal ho k třem Gorgonám, aby donesl hlavu jedné z nich - Medúzy. Kdokoli na ni pohlédl, zkameněl. Perseus si ochočil létajícího koně Pegase a vydal se na cestu. Našim Perseům byli nápomocni i zástupci měst, kteří s ním krajinu procházeli. Získané hlavy Medúz si pak obyvatelé pitvořili sami tak, aby byla vzhledu strašlivé odpudivosti.

V předvečer se všichni vydali za města. Odvážný Perseus se vypravil zachránit Andromédu, která měla být obětována mořskému netvorovi zachráněnou dívku unášel zraněn k městu, když narazil na divokou řeku. Sotva Andromédu přenesl přes vodu, padl vysílen díky svému zranění.

Androméda, vděčná za svou záchranu nebohého Persea ošetřila - Řekové jí byli nápomocni a ošetřeného hrdinu odnesli do svého města. Zde jim Persefóna položila několik otázek, týkajících se ošetření při různých zraněních. Sama pak zhodnotila úroveň znalostí jednotlivých měst.

Neděle 28.7. - Hostina Syposion

Ihned po probuzení začala hostina Symposion - je to kulturní událost, při které se debatuje, stoly oplývají hojností jídla a pití a zní hudba. Oblíbenkyně Andromédy se od božího rána jen nosily na zhotovených nosítkách a ostatní měšťané jim posluhovali. Dokonce i na ta místa, kam chodí i bohové sami, byly odneseny. Některé Andromédy se nechaly česat a ovívat. I při ranním setkání s bohy si dívčiny ležely na měkkých poduškách. Avšak neradovaly se příliš dlouho, hostina Symposion totiž netrvá věčně.

Města se celé dopoledne zaobírala činnostmi za městem. Hod bolasem a špalkem trénovali zejména "silní muži". Pokusily se i ženy, ale jejich síla se mužům nevyrovnala.

Odpoledne královny s hrdinnými Kadmosy opustili města a vydali se hledat živou vodu. Cesty značili barevnými útržky rouch. Na cestě zanechávali úkoly pro města, která se vydala po jejich stopách. Jejich cesta nebyla jednoduchá. Řekové hledali obálky se zprávami. Pomalé plnění úkolů je brzdilo v dalším jejich putování. Nejtěžším se stalo nejen správné vyjmenování všech bohů na našem Olympu, ale zejména královen všech měst. Je vidět, že města neudržují mezi sebou bližší styky, protože znají jen svou královnu. Jména ostatních královen jako by se jim vykouřila z hlavy.

Závěrem odvážný Kadmós nabral u "pramene" živou vodu a vracel se do města. Jeho putování trvalo dlouho, šel pomalu, opatrně překračoval kameny i kořeny, jež mu byly nástrahami. Snažil se donést živé vody co největší množství. Z otevřené nádoby přesto některému z Kadmósů zázračná tekutina vyšplouchla. To pak ohodnotila Afrodita.

Bohové Hermés a Apollón se nad nelehkou poutí pozemšťanů v parném horku slitovali a připravili jim opět horkou koupel v lázních golemových. Všichni znatelně prokoukli a cítili se znovuzrozeni.

Pondělí 29.7. - Harmónia a Kadmós

Bohům byly dnes představeny dívky Harmónie. Čekala je práce hodná zručné ženy - zhotovení mísy či vázy. Obyvatelé měst nenechali své Harmónie bez pomoci. Přinášeli jí tuhý jíl, který se na březích toku objevil po odlivu. Dívky se snažily. Vyrobily nádoby rozličných tvarů i rozměrů a poté je dekorativně zdobily. Využily lučního porostu - květů všech barev i jiných přírodnin. Artemis k sobě povolala Kadmóse a dohlížela nad jeho zápolením s drakem, který zabil jeho druhy. Kadmós je hledal, ale nenašel, proto nebezpečného draka zlikvidoval - postačil mu k tomu pouhý hod polenem.

Nikdo neznal důvod božího hněvu, ale z čista jasna se nad městy ozvalo hřmění a na zem byl seslán déšť. Řekové se právě zabývali chutnou krmí. Využili tedy času, kdy nemohli opustit stravovací palác a oddávali se zpěvu a společným hrám. Někteří předvedli své výtvarné umění.

Úterý 30.7. - Olympijské hry

Dnešní den předznamenává, že mají naše slavná města důvod k oslavě. Přiblížil se přechod rovníku a právě vrcholily přípravy na tento významný den. Mezi lis sestoupí Olympští bohové. Sluší se je uctít, proto se Řekové s nadšením pustili do výroby darů, jež budou hodny bohů. Vyřezávala se plavidla, vyráběly náhrdelníky i různé ozdobné předměty, sádrové oře, ručně malovaná roucha, přesýpací hodiny a jiné a jiné.

Oslavy začaly olympiádou. Města zápolila v různých disciplínách. Afrodita bděla nad hrou "Sloní chobot" - mnozí byli při točivém běhu kolem kůlu zmateni, že se jim bez problémů dařilo padat. Apollón sledoval běh s Diovými křapkami. I zde někteří Řekové nesplnili úkol a vejce se rozpleskla na zemi. Áres v pololehu sledoval běh dvojic spojených šátkem tam, jež se lýtko nezývá. Athéna zkoušela řecký lid z odhadu a bystrého oka. Hod olympijskými kruhy na tyč nebyl lehkou disciplínou. Dionýsos se veselil u běhu s nádobkou, která jinak lidstvu slouží k nabírání tekutin. Bůh veselosti nenalíval do nádobky omamný mok, jak by se dalo předpokládat, ale čirou H2O. Královny měst sledovaly hry - utíkej Káčo, chůze - trakař, pohyblivý chodník, běh s kulatým nesmyslem mezi koleny.

Nejvíce lákal na své stanoviště oddaný lid bohyně Artemis. Vyvolával svým silným hlasem jako trhovkyně. Lákala řecké udatné hrdiny k běhu za nádobkami kolem Diova křápu. Město, které dalo přednost jinému zápolení před Diovými křápy, varovala před neúspěchem.

Uctívání bohů, přechod rovníku
Úderem šestnácté hodiny se všichni bohové sešli v podširákovém chrámu. Pohodlně se usadili, přítomní Řekové též a obřad mohl začít. Města jednotlivě předstupovala se svými obětními dary. Pak se snažila - v čele se svým Orfeem bohy pobavit a hlavně uctít ódou o božstvu. Orfeus, ctitel Eurydiky měl jako slavný pěvec zazpívat oslavnou píseň, ale zřejmě ztratil smysl pro melodii a rytmus, tak ho ve zpěvu doprovázelo celé město. Eurydika předvedla své taneční vlohy.

Bohyně Artemis poděkovala městům za oběti i oslavné písně. Poté povstal sám velký Zeus a oslovil pozemšťany - zejména ty, kteří jsou na Javornickém Olympu poprvé. Jejich křest provedl Áres mořskou pěnou a Apollón dřevěnou obří břitvou. Zapojil se i Poseidon, když na nové patrony i královny použil vejce mořské želvy.

Všichni zúčastnění nováčci museli pak vstoupit do hlubin Javornice, aby ze sebe spláchli nejen hříchy, ale zejména veškeré nánosy.

Oslavné písně

Středa 31.7. - Orfeovo ohlédnutí a orientační běh

Dnes čekal těžký úkol zejména Orfea. Orfeus, který ztratil svou Eurydiku, se vydal prosit bohy podsvětí o navrácení jeho dívky do světa lidí. Hádes svolil, ale pod podmínkou, že se nesmí na zpáteční cestě ohlédnout.

Naši Orfeové přestoupili každý k jinému městu. Následovali královnu, kamkoli šlápla. Za nimi putovali obyvatelé města, kteří kladli nástrahy na tohoto cizího Orfea a nedočkavě čekali, až se ohlédne. Někteří Orfeové statečně vydrželi bez ztráty bodu.

Řekové se pak věnovali výrobě oštěpů a protože uměly zpracovávat všechny ve středověku známé kovy, zkusili nový druh - javornický kámen. Z něho byl vyroben na oštěpu hrot. Poté se řečtí obyvatelé Javornice věnovali získávání rozumů a poznávali druhy ohňů.

V předvečer se všechna města postupně vydala na cestu za zlatým rounem. Putování nebylo jednoduché. Cestu k Bernovu chrámu střežili olympští bohové a připravovali městům různé zkoušky, aby mohla pokračovat dále. První zkouškou bylo tajné morseovo písmo, znalost zdravovědy, vázání uzlů, znalost přírody a druhů ohňů.

Čtvrtek 1. 8. - Zlaté rouno

Král Pelias získal neprávem trůn, o který ho pak požádal syn zavražděného bývalého krále Iason. Pelias se chtěl Iasona zbavit, tak ho poslal pro zlaté rouno. Věděl, že ho hlídá drak a že Iason zemře. Iason se všemi řeckými hrdiny přistál s lodí na jednom ostrově, kde se setkali s Harpyjemi s hlavami stařen a tělem ptáků.

My jsme se setkali s Harpyjemi blízko za městem a začal perný boj. Hlavy Harpyjí padaly nemilosrdně dolů. Dekovačka je výborná bojová taktika, takže řečtí hrdinové Harpyje zlikvidovali během dopoledne.

Čas odpolední věnovali obyvatelé Javornice zhotovování maket ohnišť. Všichni se snažili, nikdo nezahálel. Je vidět, že naši hrdinové jsou nejen zdatní, ale i velice zruční.

Pak se zástupci měst věnovali společným hrám - zejména míčovým. Přiblížil se večer, města se odebrala na svá stanoviště, kde pro bohy vystavěla chrámové sloupy. Zde založili malá ohniště, kol kterých se sesedli a opékali potravu. Byli to ulovené špekáčkové lahůdky. Javorničtí Řekové se nemohli nasytit. Po bradě jim stékala mastnota a chlebového pokrmu se nedostávalo. Ti z nejhladovějších se tedy vraceli do města a přinášeli další zásoby. U ohniště zněla i hudba a zpěv. K spánku uléhali s plnými břichy prostí Řekové, královny a dokonce i bohové. Všem nebylo lehce …

Bludné stíny
V noci byli Argonauti pronásledováni zlými mocnostmi z podsvětí. L8kaly je pomocí bludných světel k sobě do podsvětí. Naši Argonauti se ale nedali zastrašit a tyto bludné stíny za necelou hodinku zlikvidovali. Pronásledovali je temnou krajinou, číhali a získávali tak jejich posmrtné životy.

Někteří se při nočním honu jen lehounce poranili, takže do podsvětí je bludné stíny nedostaly. Jeden bludný stín se choval velice prapodivně. Ukryl se ve vaku zvaném "odpadkový" a vylekal zde několik Argonautů. Města se závěrem sešla a zhodnotila počet získaných stínů.

Pátek 2. 8. - Celodenní putování

Ranní bouřka s lijákem neodradila Dia s Artemis, aby vyslali hrdiny našich měst na dalekou cestu. Obyvatelé měst Athény, Théby a Mykény se vydali směrem do oblasti Zvíkovec a Podmokel. Města Argos, Delfy a Sparta putovala do oblasti Chříče a Holovous. Řekové se na tuto cestu těšili, aby mohli v městech zanechat nějaké řecké mince. Někteří i větší množství. V navštívených městech se rázem zvedl obchodní obrat. Řekové byli jako kobylky a chovali se, jako kdyby právě ukončili hladovku. Zkupovali osvěžující nápoje, "Mraženyho cuc na kládě v čokoládě", "Sušenkyho pečivo", "Brambůrkyho lupínky" a jiné a jiné. Směs vyměněného zboží za mince byla velice pestrá. Žaludky našich se velice rychle zaplnily, takže chlebový oběd nebyl ani spotřebován.

Naši obyvatelé zde však měli jiný cíl - sběr peří z domácích ptáků. Navštěvovali příbytky a prosili o pera na zhotovení Daidalových křídel. Náhradou toho nabízeli odpracování požadované práce. Většina zvíkoveckých o chříčských obyvatel však měla dobré srdce a pera darovala bez náhrady. Možná byli někteří i šťastní, že se zbaví starého peří, protože darovali Argosu, Delfám a Spartě 3 plné vaky. Athény, Théby a Mykény zase získaly celá husí křídla a peří barevných ptáků.

Města se do rodné Javornice vracela před setměním. Nejmladší Řekové byli unavení, ale přesto si cestou k domovu ještě zahráli na hada - a to už zase pršelo, jen se lilo.

Večerní pokrm nebyl všechen vydán, lid byl po hodování v cizích městech přesycen a přejásán.

Sobota 3. 8. - V labyrintu

Král Mínos, který neobětoval bílého býka Poseidonovi, byl zdrcen zprávou, že jeho syn - netvor s býčí hlavou, se živí lidským masem. Povolal proto k sobě Daidalose s Íkarem a ti mu postavili ojedinělé vězení pro netvora Mínotaura, tzv. labyrint. Král se bál, aby Daidalos nevyzradil tajemství bludiště, tak nechal Daidalose uvěznit. Jeho syn Íkaros posbíral peří a Daidalos vyrobil kostru křídel. Tato opeřená křídla, lepená voskem, použili k úniku z labyrintu.

I naši javorničtí hrdinové posbírali v předchozí den velké množství per a pustili se do sestrojování křídel. Každé město se zhostilo úkolu po svém. Někteří sestrojili nejdříve konstrukci, jiní použili jen plátno a začali skládat peříčko po peříčku. Nebylo to tak jednoduché, jak se všem zdálo. Většina těch, kteří polepovali křídla, měla brzy opeřeny i své horní končetiny.

Odpoledne Řekové navštívili lanový labyrint a poslepu si zkusili, jak nelehké je najít cestu ven. Do labyrintu vstupovali i bohové a královny. Někteří měli namále, aby nepřišli o svůj nesmrtelný život.

Velký Zeus se zde motal velice dlouho. Nikdo neví, jak je to možné. Asi schválně mátl přihlížející bohy, nebo že by byl opravdu bezradný a nemohl najít cestu rychlejším tempem…?

Poté nastal konečně čas, navštívit zdejší lázně. Svým zvukem a vycházejícími oblaky páry lákaly lázně všechny obyvatele. Postarali se o to bohové Apollón s Hermésem. O očistu přítomných mladic a mladíků se postaraly královny. Ostatní "věkově vyzrálí" se již starali o svá hříšná těla sami.

Od dnešního dne všechna města musí v noci uhlídat svá zlatá rouna. Proto hlídky obchází město s nasazením vlastního života. Ostatní se mohou pokusit získat jejich zlaté rouno až od půlnoci.

Neděle 4. 8. - Daidalova křídla

Přetěžké zkoušky udatnosti čekaly na všechny zdejší obyvatele. Byli božstvem vráceni do labyrintu, aby si sami poradili, jak tuto zajímavou stavbu opustit. Bůh Apollón s královnou Mantos dohlíželi, komu se nejrychleji podaří bludiště opustit.

Chodby labyrintu však byly svými tvůrci přestavěny. Řekové přistupovali jednotlivě a nebojácně se pouštěli do hledání východu. Zároveň probíhala zkouška na provazovém žebříku, který vedl téměř k "nebeské bráně". Někteří nejmladší obyvatelé překvapili svými výkony. Stoupali vzhůru podezřele rychle!

Dnes také pokračovala cesta Iasona za zlatým rounem ke králi Aitesovi. Jeho dcera Médea se do Iasona zamilovala a rozhodla se Argonautovi pomoci. Zaklínadlem uspala draka, který rouno hlídal. Naši Iasonové bojovali oštěpem. Snažili se hodit svůj vlastnoručně zhotovený oštěp co nejdál, aby draka zasáhli. Někteří Iasonové zápolili nejen s drakem, ale i se samotným oštěpem.

Odpolední klid skončil a nad údolím přelétávali Daidalové. Mávali křídly a snažili se rychle přelétnout údolí, třikrát zakroužili nad Oslím lesem a zamířili si to k hlavnímu chrámu. Sotva stačili přistát, už svým skřekem přivolávali města, k nimž teď patřili. Lid z měst byl roztroušen v lese v malinách a snažil se zatím sesbírat co nejvíce plodů. Bylo vidět, že některý Daidalos "pelíchá" - kudy letěl, tudy ztrácel svá pera. Hlavně, že všichni doletěli zpět a nezamířili si to jiným směrem.

Pondělí 5. 8. - Dobrý skutek

Ranní zvonění se ozvalo nemilosrdně v 6.30 hodin. Řekové byli rozespalí a nechtělo se jim ze svých příbytků, proto zasáhlo božstvo a některým z jejich lože "pomohlo".

Města čekal dnes náročný program. Všichni se vydali na pomoc lesu - vyčistit lesní školičku, aby se stromkům lépe dýchalo a nedusil se plevel. Opět se ukázalo, kdo je na boj s nežádoucím porostem připraven a kdo se mu snaží vyhnout. I bohové a královny přispěli svou pomocí a zároveň dohlíželi, aby se jejich svěřenci příliš neunavili. Již před polednem se obyvatelé vraceli do svých měst.

Théseus, syn krále Aigea, se rozhodl dobrovolně vstoupit mezi sedm vylosovaných mladíků, kteří se měli stát potravou Mínotaura. Chtěl netvora zlikvidovat. Dcera krále Mínose - Ariadna mu dala tajně meč a klubko nití, aby se mohl Théseus z labyrintu vrátit. Théseus zabil Mínotaura a zachránil tak své druhy. I javornické Ariadny vedly své Thésey - držíce se za ruku, ven z labyrintu, protože hrdinové měli zaslepené oči.

Meče si Théseové zhotovovali sami za pomoci svých druhů z měst. Byli to meče vyřezávané a zdobené. Ariadna a Théseus se se svou družinou co nejrychlejším tempem vydali do Oslího lesa pro 5 kamenů, které měli donést k branám měst a postavit je na donesené špalky na sebe. Kameny některých byly vskutku obří, jiné působili jako miniatury. Dnešního večera měla pak Ariadna navštívit Dia a splnit tak svůj slib.

Ariadny, svátečně oděné, nesly Diovi oběť vlastnoručně vyrobenou a sdělovaly své poděkování za záchranu Thésea. Zeus přijímal návštěvy ze světa lidí pouze v 19.30 hodin řeckého času. Nebylo však lehké najít místo, kde právě Zeus přebývá. Vypadalo to, že odešel na ona místa…, ale byl nalezen zástupci města Argos na posvátném místě u ohniště. Všechny Ariadny splnily slib a také předaly Diovi dary.

Úterý 6. 8. - Pygmalion a Galateia

Théseus dnes opět bojoval. Tasil svůj meč a srážel ze špalků hlavy nepřátel. Jeho výkon sledovala Afrodita a počítal zásahy. Pak bděla nad pozorností obyvatel všech měst a zjišťovala, jakou má kdo paměť. Použila k tomu Kimovu hru s předměty. Pak se města věnovala volné zábavě v rozličných hrách, ale hlavně si prověřovala svou sílu. Každé město vyslalo jednoho siláka, který se chopil lana a snažil se druhého přetáhnout na své území. Diváci se dobře bavili, ale některým hrdinům do smíchu nebylo, protože byli vláčeni po zádech i po břiše.

Odpoledne sochař Pygmalion vytesal dívku nevídané krásy. Myslel při tom na bohyni Afroditu. Sochu dívky nazval Galateia. Afrodita vyslyšela jeho prosby a vdechla dívce život.

Javorničtí Pygmalioni si dali též na své soše záležet. Plastelínové dívky byly pěkné - zvlášť některé. Jen jedna připomínala plážovou pohodu, ale její tvary odpovídaly představám bohů. Oživlé Galateiy byly Pygmalionům oporou a byly mu nápomocny při sestavování řecké abecedy. Sestavili pak spolu stručnou zprávu pro svá města.

Zatím dcery krále Iasona - Atalanty pod dohledem svých patronů vyráběly jablka. Použily k tomu plátno či řecký barevný papír. Jablíčka byla téměř k nakousnutí. Po záslužné práci byli Řekové zřejmě propocení a zaprášení, protože opět všichni navštívili Golemovy lázně. Tentokrát se tam dlouho nezdržovali a rychle se vystřídali.

Středa 7. 8. - Setkání s Indiány

Bylo rušné to dnešní dopoledne. Po bramborové rallye se velký Zeus rozzlobil na Apollóna a královnu, kteří božstvu vybrali nejmenší plody k úpravě škrábáním ručním strojkem. Zapomněli obětovat Diovi největší plody, tak museli do javornických vod. Řekové byli jako šílený dav, skandovali a přisluhovali hlavním aktérům. Nezůstalo jen u těchto činů. Rozdivočené lidstvo si trouflo i na královny. Ani bohyně, která se stará o zdraví všech, nezůstala suchá. Zasáhla až Artemis a malé spiklence uklidnila.

Když byl klid, vyšli všichni kromě Pygmaliona a Galatei za města. Mužstva vysílala po jednom své rychlonohé běžce pro písmo z řecké abecedy. Tajné písmo pak skládali písmenko po písmenku, až vyluštili celou zprávu od Pygmaliona. Byl to dík bohyni Artemis ze oživení Calatei.

Po vydatné krmi všichni odpočívali, ale jen krátce, protože nás čekala návštěva u indiánského kmene původem zvaného berounští. Indiáni už nás očekávali a zápolení v různých disciplínách mohlo začít. Zástupci Řeků i Indiánů soutěžili mezi sebou ve střelbě lukem na balónky, v přenášení vody v nádobě na zádech, v dekovačce trochu jinak. Bylo vidět, že Indiáni jsou dobře vycvičení a obratní, avšak ani někteří naši zástupci se nenechávali zahanbit. Na závěr společných her si města s Indiány vyměnili dary korálkové a kožené. Bylo to velmi příjemné setkání. Neví se ale, s jakými pocity odcházel Poseidon Řípovitý. Indiáni ho naložili na žebřiňák a odvezli k Javornici, aby sám okusil, jakou vodu nám sesílá.

Král Iason poručil odnést dceru Atalantu do hor, protože toužil mít dědice - syna. Bohyně Artemis se slitovala a poručila, aby se děvčete ujala medvědice. Z Atalanty se stala silná, krásná a odvážná dívka, do které se zamiloval Meilanión. Atalanta měla podmínku - pokud jí Mailanión nepředhoní v běhu, nestane se jeho ženou. Meilanión využil daru bohyně Artemis a házel při běhu za sebe zlatá jablka. Atalanta se zdržovala hledáním a díky tomu Meilanión vyhrál. 3 zlatá jablka pak naše dívky ukryly v Oslím lese a města je hledala.

Čtvrtek 8. 8. - Trojská válka

Blížíme se k cíli - čeká nás Olymp. Zdejší obyvatelstvo se rozprchlo do lesů, aby připravilo poslední dříví, chroští a smolu na večerní slavnost. Zasloužili si všichni pochvalu.

Věštba určila, že bude kvůli Paridovi zničeno město Trója. Parida navštívily v horách, kam byl poslán, bohyně Héra, Athéna a Afrodité. Bohyně žádaly o to, aby je zdatný muž rozsoudil o zlaté jablko a dal ho té nejkrásnější. Parid dal jablko Afroditě, protože mu přislíbila za ženu krásnou Helenu - ženu spartského krále Meneta. Parid se vrátil do Tróje a rozjel se unést Helenu. Menetaós zuřil a povolal k sobě hrdiny Řecka. Lstí se Řekové dostali pomocí trojského koně do paláce. Helena se ráda vrátila do své vlasti. Parid padl, Trója byla zničena. Javornická trojská válka probíhala na území od brodu k brodu. Obyvatelé se rázem proměnili na Trójany a Řeky. Označeni byli šátky uvázanými na lýtku či paži. Byl to boj na život a na smrt. I studená Javornice zaznamenal několik padlých. Ti nejdravější získali i několik životů. Samozřejmě, že vyhráli Řekové, jinak by byly báje na ruby.

Po malém odpočinku nastal boj Amazonek. Hérakles měl za úkol přinést do Mykén kouzelný opasek královny Amazonek. Amazonky v čele s Hippolytou byly krvežíznivé ženy, avšak Hippolyta je zadržela, protože se jí Hérakles líbil a opasek mu darovala. Družky zaútočily až na loď, ale Hérakles zvítězil.

Naše amazonky zápolily s řeckým mužstvem na kládě nad Javornicí. Nejdříve všichni museli přejít kládu. Balancování některých končilo pádem do chladné vody. Naštěstí se nikdo neutopil. Pak nastoupily nejudatnější Amazonky z každého města a bojovaly proti Héraklům. Héraklové byli viditelně zdatnější, přestože nejsilnější z nich nesměli v boji používat jednu paži, nebo dokonce obě. Nejmladší Amazonka po 1. souboji zmizela pod hladinou, ale královna Argosu ji vylovila. Boj ustal a města se šla připravovat na večerní slavnost.

2. setkání u ohně
Města v tichosti vstoupila na posvátné místo. Hlavní ohnivec Špičar přivedl čtyři další ohnivce a zapálil loučí malá ohniště. Ohnivci po napálení svých loučí přistupovali k hranici a promluvili slovy "Zapaluji oheň přátelství; zapaluji oheň síly; zapaluji oheň lásky; zapaluji oheň moudrosti". Hranice vzplála a všem bylo příjemně na duši.

Po uzavření kruhu volné zábavy předstupovala města se svým představením a hrami. Javorničtí obyvatelé zapěli své oslavné písně pro božstvo.

Když se národ dost pobavil a zazpíval si, povstal velký Zeus a všichni utvořili kruh přátelství. Stiskem ruky byla vyslána zpráva, aby všechny obešla. Obyvatelé Javornice pak přistoupili k ohni a vhodili do něj ruličky březové kůry, na kterou si každý napsal tajné přání.

Za svitu hvězd všichni opouštěli posvátné místo a doufají, že se jim jejich přání splní.

Pátek 9. 8. - Diovo pozvání na Olymp

Nastal poslední den našeho pobytu pod bájným Olympem. Chybí jen krůček a dosáhli jsme cíle.

Od rána byla všechna města smířena - nikdo už nebojoval, nesoutěžil. Všichni se věnovali úklidu v okolí měst a společným hrám - házená, vybíjená, golf,…

Apollón se svými druhy odpoledne pozval všechny naposledy do Golemových lázní. Občas vázl přítok teplé vody, ale lázeňští obsluhovači vše brzy napravili.

Pak přišlo konečně na řadu setkání s bohy. Promluvil Zeus a zhodnotil průběh cesty všech měst, Artemis odměňovala zástupce měst pamětními listinami, zaslouženými diplomy a dokonce i rolovanými zákusky. Města provolávala slávu svými pokřiky a dlouze skandovala. Hvězdná obloha byla doplněna posledními hvězdičkami a znaky měst tak byly dobře "čitelné".

Zeus poté pozval všechny přítomné na velký Olymp. Řekové žasli nad tou nádherou. Na Olympu je zřejmě nádherné žití… Stoly se prohýbaly pod samými laskominami a ovocnými nápoji. Na stromech visely nejen barevné stuhy a lampiony, ale také trsy banánových a hroznových plodů.